Stavba karoserie a osvětlení

V předešlém díle jste si možná všimli, že už se na některých obrázcích mihla hotová kastlička na muvku. Ano, kastličku jsem podle potřeby stavěl souběžně s pojezdem kvůli ověření prostoru pro pojezd. Teď se na vše mrknem od začátku, aby vám nic neuniklo.

Konstrukce karoserie totiž oproti originálu doznala v mém pojetí značných změn, které jsou nutné pro osazení na pojezd  a přípravu pro osvětlení. Nejsou nijak náročné a doporučil bych je i pro statický model. Je totiž známo, že když muvku sestavíte a nabarvíte, nedá se už nikudy dostat dovnitř kabiny kvůli zasklení. V podlaze je sice vyznačen jakýsi dekl, který se má vyříznout. Ale pro daný účel mi přijde malý. Dál se dovíte, jak to řešit líp. A pro statiky se tak otevře možnost vymodelovat interiér a spodek motoru až po úplném dokončení muvky z této leptané stavebnice, respektive statický model by šel dodatečně díky této úpravě osadit na pojezd.

Já jsem si nejprve ověřil rozměry

zdali vůbec pojezd vejde do rámu karoserieLehkým přiložením pojezdu k leptu vše klaplo. Je jasné, že tvůrci spolupracovali. Nebo je jen jeden tvůrce. Nevím, neznám historii vzniku obou stavebnic.

Zde je ten podlahový otvor, který by měl být odstraněn pro dodatečný přístup do interieru po dokončení.Je to horní díl plošiny. Otvor ve spodním díle, který tvoří statický pojezd, už tento otvor je.

A teď ta moje úprava, kterou bych doporučil i statikům. Na spodní stranu horní části plošiny jsem si jehlou narýsoval obrys plechu, který přijde vyříznout.

A ten jsem následně vyřízl kotoučkem. Jde to s ním snadno.

V podlaze vyříznu celý vnitřní obrys kabiny.

Pouze bych výřez doporučil provádět až po naohýbání horního rámu plošiny. Z vyřezaným otvorem se to ohýbá obtížně a bez ohýbačky se vám to nepovede.

 

Otvor v rámu pak opatrně doladím pilníčkem tak, aby respektoval vnitřní obrys kabiny, ale v žádném případě se nesmí odbrousit víc.

Následovalo první zkušební nasazení na pojezd. Fotka je z doby, kdy ještě nebyl digitalizovánJak říkám, stavba pojezdu i kastle probíhala současně.Proto jsou zde fotky v různých fázích stavby. Ale tématickému rozdělení do článků to myslím nevadí.

Pak bylo nutno sestavit kabinu.

Začal jsem výčnělkem krytu chladiče. Stejně jako kryt i dveře jsem instaloval na kabinu ještě před tím, než jsem celek vyjmul z planžety. Líp se to dělá a následné a ohýbání jde lehce bez použití nástrojů.Nedocenitelné služby mi při tom poskytoval štětec na pájecí kapalinu, popsaný na stránkách Lokopina a koupený v N-šopíku. Tento štětec velmi doporučuji. Lze s ním kapalinu aplikovat efektivně pouze na místečko, kam zrovna potřebujem.

Na veřejné diskuzi jsem se dožadoval informace o otvoru, který je v zadní stěně kabiny. V návodu, ani nikde jinde, dokonce ani na fotkách reálných vozidel o něm není zmínka.

Nu co, otvor přišel zaslepit cínem za zahladit. Pak ovšem přišla řada na jiné otvory. O tom ale až příště.

Po té přišla hotová kabinka nasadit na rám. K tomu mám jeden poznatek. Díky vyřezané podlaze se kabinka dala čistě a snadno po celém obvodu připájet k rámu. Jen cínem musíte šetřit, aby se vám nevylil do krablování ochozů kolem kabinky. Proto jsem apeloval na přesné dobroušení výřezu v podlaze.Po zaletování kabinky jsem zase vše dočistil.

Další změna, která je oproti původnímu stavu dílů jinak. Střecha se sestává ze dvou plechů, pokud nepočítám střešní doplňky. Ten spodní je silnější a umisťuje se zeslabenými okraji směrem nahoru. Já jsem tento plech z důvodu instalace funkčního osvětlení na střeše prořízl stejně, jako podlahu a vytvořil se mi tím vlastně takový rám.

Je to kvůli budoucímu odizolování plochy střechy od kostry. Nechci, aby se při poruše, nebo nehodě dostal na kostru pól z koleje a setkal se z funkčním výstupem z dekodéru, mohl by se zničit a o to nestojím. Kostra vozila nebude spojena s ničím, vše bude izolované. Navíc chci do muvky intarzovat konektor ke světlům kvůli zachování rozebiratelnosti vozidla.

Zatím jsem pokračoval na doplňcích rámu

Zkusmo jsem nasucho vložil do rámu tažný závěs. Na rámu je už přiletován čelník a přes něj mi přišel závěs prostrčený zevnitř předleptanými otvory příliš utopený.

Tak jsem jej naletoval z venčí

Naletováním z venku to vypadá použitelněji. Možná mám však moc cínu pod čelníkem. Lepením by se asi dosáhlo záměru tvůrce stavebnice zasouvat závěs zevnitř rámu. To je ale jedno. Na modelovost to nemá vliv.

Je dobré si otvory pro závěsy v rámu nezalít cínem ani lepidlem a možná je lepší závěsy instalovat dřív než čelníky.

Celou dobu stavby jsem si vypomáhal různými kostkami nařezanými z železných plných profilů, které používám i jako zátěž při lepení, nebo jako přesné úhlové hranoly.

 

Tady je vidět nepoužitý pojezd statického modelu, přesněji funkční pojezd bez pohonu.Zaujaly mně na něm makety nádrže a ještě čehosi. Asi to od tohoto podvozku oddělím a použiju na funkčním pojezdu. Ale asi až před povrchovkou. Pojezd už rozebírat nechci a ve složeném stavu je obtížné a riskantní jej pájet. Proto budu na rám tyto doplňky montovat až na závěr. Teď by mi ještě zavazely.

Nicméně mi to nedalo a pojezd jsem sestavil s použitím dvojkolí přibalených ve stavebnici.Vloženo do karoserieZde si můžete udělat představu o velikosti otvoru do kabiny, který patrně slouží k dodatečnému zasklení kabiny po nabarvení. Je tam však podmínka vyříznutí toho deklu v plošině pod kabinou.

Pro srovnání pár fotekA zde shora díra v podlaze. Spíš bych být výrobcem, díru v pojezdu nedělal vůbec a raději odleptal tu v plošině, aby se nemusela vyřezávat. Pojezd se do karoserie nemusí vlepovat, nebo pájet napevno. U statického modelu by stačilo přichycení pojezdu k rámu maskolem, nebo jinou „žvýkačkou“. Odřezem celé podlahy pod kabinou v horní plošině, tak jak to mám já, si modelář otevře cestu nejen k pohodlnému zasklení po povrchovce, ale též k domodelování interieru. Pojezdem se to pak jen uzavře.

A teď to nejtěžší – střešní světla

Nejprve přípravné práce. Na pojezdu se mi nelíbil svazek kablíků vedoucí nad motorem těsně za čelním sklem. Hodně to ruší dojem z volného prostoru uvnitř kabiny. Kablíky jsem se rozhodl vést jinudy.

Všiml jsem si, že olověný plech balastu nedoléhá k motoru úplně a je pod ním štěrbina. Kablíky jsem tedy vysvobodil z kapky tavného lepidla a vyvlékl z dříve vyvrtaného otvoru, který se tímto stal zbytečným. Inu, je to vývoj, na funkci a vzhled to nemá vliv.

Zhotovil jsem malý otvůrek ve svislém olůvku, ke kterému je přilepena folie z dekodérem a kablíky protáhl tudy. Z nějaké prozřetelnosti jsem totiž dekodér nalepil těsně k zadní stěně kabiny. Tím pádem vznikla v předu štěrbinka akorát pro tři vodiče ke světlům.

Líp to ani vyjít nemohlo.

Červený kablík k pravému sběrači ponechám nad motorem, ikdyž by mohl jít pod. Tam by ale byl už dost natěsno s černým vodičem od motorku a mohla by je oba poškodit hřídelka se šneky. Tu bych osobně stejně asi ukončil na přední kulise motoru a vzniklý prostor za předním nárazníkem využil lépe.

Červený vodič je za čelním sklem sám a po zabarvení už nebude rušit jako ten vysvazkovaný energovod před tím.

Nyní bylo nutno připravit propojení střechy a pojezdu, které jsem chtěl rozebiratelné. Volba padla na konektor.Je to nějaká mini dutinková lišta s roztečí pod 2mm, které jsem zahnul vývody do strany a nahoru. Prostě mám šuplíkový zásoby a označení při koupi si nepamatuju. Samce jsem vyrobil z plošáčku a konektorových kolíků zkrácených na míru.

Zde bych chtěl mít samici konektůrku zasunutou do pojezdu.A proto bylo nutno učinit jistá obtížná rozhodnutí.Je to malý cvak pro kleště, ale velký cvak pro psychiku…..…….který se však vyplatí udělat, uvidíte dále.

Takhle jsem konektor naletoval ke kablikům na bok jeho zahnutých vývodů…..

…a pak zasunul a zarovnal do pojezdu. Šel tam ztuha a nelepil jsem ho, drží dobře a ničeho se nedotýká. Znova opakuji, je to pozoruhodně prostorné vozidlo.

Vypadá to celkem profi a hlavně dobře funguje. Tímto je vlastně digitalizace pojezdu kompletní i s přípravou na světla.

Tak, přípravné práce bysme měli, teď tedy jdeme na ty ledky. Vybral jsem smd led velikost pouzdra 0603. Ano, bohužel, jsou tak malé že je na nehtu mého palce mezi konci pinzety stěží vidíte.

Proto jsem vám ji dvanáctkrát zvětšil. Všimněte si zeleného potisku z rubové strany ledky. Nožička písmene „T“ ukazuje na katodu, tedy mínus pól. Tímto konečkem bude ledka přes odpůrek připojena k funkčnímu výstupu dekodéru.

Zde bych zmínil ještě jednu věc. Když se vrátíte k obrázku zvětšené ledky pod lupou, všimněte si pájecích plošek na koncích ledky. Ledka je tvořena keramickou destičkou, nanešeným čipem zalitým plastem, který přílišným teplem odprýskne, a napařenými kovovými vývody. Ty ale nemají žádnou mechanickou pevnost. Proto není dobré ledku nechávat viset na vodičích, nebo pájet napevno jen za jeden konec. Ledka se ráda ulomí, pokovení zůstane v cínu a ledka tak je znehodnocena. I když by svítila dál, jen ji není zač připájet.

A v souvislosti s tímto se musím přiznat k nezdaru. Ledky jsem původně pájel vztyčené pluspólem přímo na plech. Stálo to spoustu ledek a nakonec i ten plech, který jsem posléze nahradil sofistikovaným oboustraným plošákem. Horní konce ledek jsem pak popropojoval tenkými vodiči pod střechu, kde byly na plošáku i odpory. Nicméně celá sestava vypadala strašně, ikdyž dobře svítila. Ledky však byly velmi háklivé na ulomení a oprava celý vzhled vždy zhoršila.

Jenomže jsem se nechtěl vzdát myšlenky ledek na plošáku. Vyrobil jsem proto jiný. Z milimetrového oboustraňáku, který jsem zfrézoval na tloušťku 0,3mm, jsem vyrobil zcela novou střechu. Měděnou vrstvou bude umístěna dovnitř a na na ní bude obrazec plošných spojů pro led a odpory. Led budou připájeny tak jak se má naplocho za oba konce, jen budou pájeny vzhledem k plošáku vzhůru nohama. Budou letovány čipem do otvoru ve střeše a budou tedy svítit nad střechu. Po zfrézování a odleptání obrazce je kuprextit tak tenký, že je přes něj skoro vidět.Za plošák se omlouvám, je poněkud neumětelý, ručně kreslený a následně leptaný. Světlovod ležící vedle s nalepenou obroučkou lampy vám asi napovídá můj úmysl.Ano, ledky svítí ze spodu do nalepeného světlovodu, který je v místě za obroučkou lampy zbroušen. Avšak pozor, nikoliv na 45° a nikoliv leštěný, jak by mohl zákon o optice vyžadovat.Obroučku lamy jsem nařezal z mosazné trubičky v modelářské pokosnici na tenké plátky. Ty jsem pak lepil na kousky z bužírky svlečeného světlovodu tl. 1mm touto známou pastou od Mnitky, a následně sbrousil. A to tak, aby sbroušený úkos ze zadní strany světlovodu překrýval celý průměr nalepené obroučky lampy. Světlo, které na něj dopadá se na něm štěpí a celou sbroušenou plošku rozzáří.

S těmi kroužky mosazi si lze hrát do té míry, že zahloubením čela řezu větším vrtákem způsobí v tloušťce stěny trubičky zkosení evokující parabolu světla. Vyfotit to bohužel neumím.

Střecha s naletovanými vodiči a konektorem zapojená do pojezdu.Na vývody ze střechy jsem použil hypertenké drátky koupené v N-šopíku v sadě, v barevném zastoupení dle norem pro digitál, takže barvy vývodů z dekodéru jsem použil i zde.

Tohle jsem zkoušel i s odstřižky minidrátků z dekodéru. Bez šance, jsou pro tuhle aplikaci dost tlusté.

Následovaly zkoušky na ještě nenabarvené střeše, takže světlo z ledek zatím prosakuje úplně všude.A co víc, světlo velmi ochotně emituje kroužkem lampy, ve které září matná zbroušená plocha světlovodu. Nicméně to není na větší svícení a nelze použít bílé ledky. Světlovod co mám, a opravdu je to světlovod koupený v GM, vyfiltruje bílou led tak, že svítí celkem hnusně namodrale. Navíc bílé ledky potřebují větší proud, než červené a žluté a musel bych instalovat dvě sady rezistorů pro každou barvu zvlášť. To by si vyžádalo sofistikovanější plošák, který už by se musel nechat vyrobit. A to pro jedu muvku nemá moc smysl.Jak říkám, dálková světla se tímto nepořídí, ale vzhledem k tomu, že muvky nejsou noční ptáci, je tohle výborná alternativa, která není pracná a ikdyž to z fotek nepoznáte, ve skutečnosti velmi dobře a čistě vypadá a je snadno reprodukovatelná. 

Také vyrobitelnost a výměna kterékoliv lampičky je velice jednoduchá bez nutnosti vozidlo rozebírat. Ve výše popsaném původně zamýšleném provedení jsem uvažoval v případě potřeby možnost vyměnit celé střešní plato bez většího zásahu do vozidla a povrchovky. Tohle je ještě jednoduší varianta, kdy se vymění pouze poškozená, nebo ztracená lampička..

 

Střechu ze strany součástek nalakuju uzavíracím polyuretanovým lakem na plošné spoje PLASTIK 70, prodávají ho v GM. Má za úkol izolovat případné doteky spojů na kostru i přesto, že spoje jsou vedeny mimo obrys kabiny, ale je to dost na těsno. Střecha bude se svými obvody světel zcela izolována od ostatních mosazných dílů muvky. Střešní plato pak na kabinu jednoduše přilepím.

Nicméně nová střecha si vyžádá některé změny. Buďto se dalo z původního střešního dílu vyříznout středový pás s větracími poklopy, a nalepit ho sem. Nebo lze vyrobit druhou variantu střech, kterou lze na muvkách v provozu vypozorovat, a sice hladká střecha s jedním větracím poklopem uprostřed střechy.

To už je ale věcí dalšího vylepšování, které popíšu až v pátém díle seriálu, kde bude i povrchovka a nějaká videjka z jízd i se světly. Před tím ale musím vyrobit vozík PVK od stejného výrobce. O jeho stavbě i s doplněním sběru proudu z jeho náprav bude řeč zase příště.

 

MUV-69 – další díly seriálu

1. Sestava a úpravy pojezdu
2. Digitalizace
3. Stavba karoserie a osvětlení (právě čtete)
4. Přívěsný vozík PVK
5. Dokončení a povrchovka