Další možnost uchycení nohou na modul

V poslední době zvýšená výroba nových modulů a soumodulí nás potrápila nedostatkem materiálu pro hliníkové šachty pro naše magneticky uchycované nohy. Čtvercový hliníkový profil je totiž speciální a obtížně se shání.

Princip šachty a hliníkové nohy je jednoduchý. Je vyzkoušeno, že pro šachtu nejlépe funguje profil, který má přesně o 0,5mm větší světlost, než vnější rozměry nohy. Pokud je vůle jen malinko jiná, noha při zasouvání buď drhne, nebo moc kvedlá, a to i v závislosti na momentální teplotě šachty a nohy. Ty se totiž vlivem teploty celkem citelně roztahují a smršťují. Nedávno jsme zjistili, že se na trhu objevil stejný profil, který používáme na šachty pro nohy, dokonce od stejného výrobce, ale s mírně jinými tolerančními rozměry. V některých případech došlo k sevření nohy v šachtě a jejímu obtížnému vytažení. Na vině byla ona jiná várka profilu na šachtu.

Toto nás přimělo k zamyšlení, jak problém dále vzhledem k nedostatkovému profilu šachty řešit.  Teleskopickou řadu rozměrů v hliníkových profilech lze najít, ale za dost jiné peníze, než běžné rozměry a to ještě v trubkovém provedení. Zde přišel s nápadem Jirka Vočadlo – TTvočko. Prostě přestat používat hranaté nohy, které jsou v našem případě pozůstatkem po ne moc osvědčených dřevěných svornících a využít trubkovou nohu k další možnosti uchycení v šachtě. U trubkových profilů se bude případná šachta shánět patrně lépe a nebude omezena pouze na hliník, který je u hranaté nohy a šachty podmínkou pro ostré vnitřní hrany v profilu. To totiž znemožnilo použít šachtu z jiného materiálu, např. z železného jeklu, který nemá ostré hrany vně ani uvnitř. Kruhový průřez navíc umožní nohou v šachtě točit, což Jirku inspirovalo k další možnosti, jak nohu v modulu uchytit.

Jirka navrhl druhý konec trubky opatřit stejnou zátkou se závitem, jako spodní konec nohy s rektifikačním šroubem. Dále kovovou plotničku uzavírající profil šachty provrtat, vyřezat do ní závit a zašroubovat šroub. Tím by se noha po zasunutí nohy do šachty jen párkrát otočila a v šachtě by držela na šroubu. Jednoduché a prosté řešení.

Já osobně bych kulaté nohy v kulaté šachtě pravděpodobně rovněž uvítal. Nicméně bych se zřejmě magnetického upínání nezřekl. Jednoduše bych opět použil plastovou koncovku profilu, která se samozřejmě vyrábí i na trubkové profily, vyvrtal bych do něj díru a vlepil magnet jako ve stávajícím případě hranatých nohou. Odpadlo by mi vrtání a řezání závitu do kovové uzavírací plotničky šachty a při stavbě layoutu na setkání bych nepatrně ušetřil čas nutný ke šroubování nohou.

Zde bych si ale dovolil malou poznámku. Noha by se v šachtě neměla dotahovat. Šroub by ji měl pouze přidržovat proti vypadnutí obdobně, jako magnet. Jednak by bylo dotahování zbytečné, od přesného držení nohy je tam šachta, jednak by dotahováním mohlo dojít k uvolnění zátky se závitem z nohy, která by mohla zůstat utažená v šachtě. Její vyproštění by pak mohlo být komplikované.

Jedinou nevýhodu u kulatých nohou vidím v jejich „kutálivosti“. Nejspíš nebudou při přepravě a manipulaci ochotně držet na hromadě jako nohy hranaté, ale to je samozřejmě celkem hloupý aspekt. Výhoda bude rozhodně spočívat v lepších možnostech dostupných rozměrů a také materiálů. U kruhových průřezů při použití šachet není nutno se fixovat jen na hliník. Ten bych ale doporučil nejen kvůli hmotnosti, ale též nepotřebě povrchové úpravy, což by u železa mohla být komplikace.

Chci zde zmínit ještě jednu vlastnost používání šachet v uchycování nohou v modulech. Ona šachta samotná konstrukčně velmi pomáhá při sestavování modulu, pokud se zvolí typ konstrukce horního a spodního podélníku na obou bocích modulu. Takto konstruované jsme doposud měli jen oblouky, ale zkušenosti s jejich stavbou nás přiměly využít tuto technologii i na rovinky. Bohužel výřez otvoru pro hranatou šachtu si vyžádal u bočních podélníků rovinek též číslicovou technologii výřezu. Vnitřní hranatý otvor se v překližce ručně zhotovuje dosti obtížně, navíc, pokud má být přesný a souosý ve dvou dílech na dvou koncích. Kulaté šachty už by ručně a souose pro dva díly zhotovit šly. Tím by se boční podélníky pro rovinky daly přesunout do technologie dělení formátováním, což je podstatně levnější, než výpal vodou, nebo laserem. A díry pro šachty nakonec svrtat svépomocí.

Zde bych zmínil jeden poznatek, a sice při výrobě více modulů najednou je lepší o něco dražší varianta výroby, kdy vám z výrobního procesu vyjde už hotová stavebnice modulu. Pokud na zpracování materiálu pro stavebnici zbude byť jen minimum ruční práce, brzy přijdete na to, že úspora pár korun na úkor komfortu je nerelevantní. Tím je tedy případné svrtávání děr pro šachty do bočních podélníků svépomocí na zvážení.

Celý tento článek se zakládá prozatím jen na myšlenkách v rovině teoretické. Zatím jsme kruhové profily nezkoušeli a ani se je nepokoušeli shánět. Dále co se týče samotné myšlenky trubky zašroubované do šachty coby nohy v modulu, kterou u nás poprvé vyřkl Jirka, není vyloučeno, že tenhle nápad dostal někdo jiný už dříve. My o tom jen nevíme. Myslíme si ale, že je to dobrý nápad a měl by být takto publikován. A toto platí i pro ostatní nápady a zveřejněné informace. Jiná věc je zveřejňovat pod svojí hlavičkou něco, co dříve učinil někdo jiný. Ale to už je jiná debata.


Související články:

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Jak na to se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *