Páté provozní setkání v Žebětíně

15. – 16. června 2013

V již tradičním termínu v polovině června se v Žebětíně uskutečnilo další dvoudenní provozní setkání našeho modulového klubu. Co se týče množstvím prezentovaných modulů, vlaků ale i pozemního personálu to bylo provozně nejbohatší setkání, a již předem avizuji, že si ho nepochybně všichni zúčastnění dobře užili.

K samotnému setkání

Setkání odstartovalo v sobotu ráno kolem půl osmé hodiny, kdy jsme začali do prostoru sálu v Žebětíně nanášet první moduly. Stavění moduliště máme již celkem natrénováno, takže šlo dílo celkem rychle od ruky a to včetně natažení potřebné kabeláže rozvodů DCC pro myši a telefonních rozvodů. Jedinou komplikací byl pozdější příjezd Mirka s moduly Velkých Pavlovic, a pak také moje dvě cesty s moduly, v druhé várce jsem dovezl Lubomírovi moduly Hevlína, které jsem měl v opatrování, a také svého syna Daniela, který se zapojil do provozu moduliště coby strojvůdce.

Novinkou v layoutu byly jednak traťové moduly od Jirky Vočadla a otce a syna Brudrů, ale také koncová úvraťová stanice Klobouky od Luďka Ondrucha. Novinkou v provozu moduliště byla i nová centrála Roco Z21.

Kolem 11 hodiny byl layout kompletně sestaven a vyzkoušen, a tudíž jsme se vypravili do blízké „Restaurace u Richarda“, kde jsme načerpali síly na další náročný provoz. Jídlo servírovali chutné, jen poněkud dražší a tak zvažujeme pro příště stravování z vlastních zásob.

Po obědě jsme rozvezli potřebné soupravy do obou skryťáků a koncové stanice Hevlín a odstartovali provoz moduliště. Nová centrála se v provozu velmi osvědčila, a provoz probíhal tudíž bez jakýchkoli problémů.

Během prvního dne se dostavilo několik ohlášených návštěv ze strany odborné veřejnosti, někteří jen na pokoukání, jiní se i zapojili do provozu.

Krom lidí, kteří dorazili jen na pokoukání, se dostavili modeláři, kteří by se rády v budoucnu stali součástí našeho modulového projektu. Jde především o Richarda Biagiho, který velmi zvažuje stavbu modulové stanice Ždánice, kterou by upotřebil jak doma ve svém budoucím kolejišti, tak i na setkáních našeho modulového klubu.

Další obětí našeho modulového šílenství se stal modelář Jirka Šujan, který se rozhodl na dvou obloukových modulech vybudovat zastávku Dražůvky. Nutno přiznat že podklady které si donesl, byly perfektně zpracované.

No a už tradičně se setkání zúčastnil čestný host Adam Buchal, který sice zatím o stavbě modulů neuvažuje, ale my doufáme, že ho dříve či později zlomíme, protože je to kluk šikovný a byl by rozhodně přínosem.

Kolem 16 hodiny odpolední dovezl Michal svého syna Vojtu, který se velmi záhy ujal pozice výpravčího a vedl si velice dobře.

Sobotní provoz probíhal dle GVD až večera, po jeho skončení jsme se první den povedené akce rozhodli zapít opět „u Richarda“. My, co jsme měli na srazu děti, jsme opustili restauraci kolem jedenadvacáté hodiny večerní. Ale pokud se domníváte, že brzký odchod z restaurace vedl k uložením dětí do postele, mýlíte se.

Daniel a Vojta se po návratu do tělocvičny vrhli na volné jízdy, a po modulišti projeli snad všechny dostupné soupravy. Později se k nim připojili i další postupně se z restaurace trousící kolegové, takže i večer bylo na modulišti živo. Během večerního volného ježdění také probíhalo focení modulů, a vlakových souprav.

S přibývajícím časem začali pomalu probíhat přípravy na spaní, které kupodivu vyvolali největší radost u dětí, pro které se matrace snesené ze skladiště sálu staly velkým zdrojem zábavy. A tak zatímco unavení dospělí uléhali ke spánku, dvě velmi mladé děti řádily jako by byly na klíček. Nakonec se nám je podařilo s vypětím všech sil dostat do „postelí“, takže jsme kolem půlnoci ulehli ke spánku.

Vstávali jsme kolem sedmé hodiny a to jen proto, že z postelí první vstaly děti, zapnuli si moduliště a pokračovali ve volném ježdění. A tak zatímco se po tělocvičně potáceli unavení tatínkové připomínající spíše zombie, na dětech nebyla patrná žádná únava z předešlého dne. V jeden moment „blbli“ už takovým způsobem, že jsme jim museli ježdění na modulišti dočasně zakázat.

Po vydatné snídani následoval příjezd Lubomíra a také zahájení druhého provozního dne na modulišti, vše probíhalo opět bezproblémově, a to včetně dalších ohlášených návštěv, které se opět mnohdy zapojili do našeho modelového provozu. Na oběd jsme v neděli šli opět kolem půl dvanácté, a to hlavně z důvodu toho, že od druhé hodiny odpolední máme tzv. návštěvní hodiny pro odbornou veřejnost.

Po druhé hodině dorazily nejenom poslední ohlášené návštěvy ale i mnozí rodinní příslušníci, takže v hale byl už celkem mumraj, a je s podivem, že se podařilo udržet provoz dle GVD bez nějakých zásadních problémů a zpoždění. Na pohybu osob v sále v době návštěvních hodin budeme muset do budoucna určitě ještě zapracovat.

Po konci návštěvních hodin těsně po šestnácté hodině jsme se pustili do rozborky moduliště. Ta proběhla velice rychle, a tak již chvíli po sedmnácté hodině byla tělocvična vyklizená. Následovalo společné foto a pak jsme vyrazili ke svým domovům.

Závěrem si nezbývá než přát, aby i další naše provozní setkání byly stejně podařené jako to právě skončené.

Co přineslo setkání nového?

Protože novinek bylo na tomto setkání celá řada, dávám je pro přehlednost až sem, včetně fotografií a popisů.

ŽS Hevlín

Lubomír od posledně zapracoval především na další budově, a tak byl na jeho Hevlíně k vidění pěkně zpracovaný dům v řezu, a to včetně vnitřního vybavení obývací části a chléva. Krom toho bystrému oku neunikly i další drobné maličkosti, s kterými si Lubomír rád hraje… pěkně zpracovaný plaňkový plot, sušák na prádlo i s prádlem, psí bouda, strom s úrodou švestek a podobně. Provozu hodně pomohlo prodloužení koleje přes most k Rakousku.

ŽS Klobouky u Brna

Nepochybně největší novinka na srazu. Luděk zvládl od lednového výpalu moduly sestavit, poskládat kolejiště, kompletně stanici zadrátovat a to včetně instalace ovládacího panelu. A aby toho nebylo málo, vytvaroval na polovině stanice základně i krajinu. Při setkání se sice objevily drobné provozní neduhy, ale ty se mu jistě podaří do dalšího setkání odstranit a my se tak můžeme těšit, čím novým nás příště překvapí.

ŽS Kobylí

Největší vizuální proměnu prodělala stanice Kobylí. Tomáš C. ji dokázal do srazu kompletně zazelenit a to i včetně drobných keřů a stromků. Kromě toho vybavil vjezdové moduly špičkově zpracovanými mechanickými návěstidly vlastní výroby. A mimo to stihl i sestavit velice pěknou výpravní budovu a skladiště s rampou.

Díky všem těmto „vylepšením“ byla stanice Kobylí jistě nejfotografovanějším a nejnavštěvovanějším místem moduliště. O stavbě návěstidel již Tomáš článek publikoval, teď pro nás nachystal kompletní návod, jak zelenil moduly, a tak dostávají ostatní modeláři podrobně zpracovanou kuchařku jak na to.

ŽS Mutěnice

V Mutěnicích od posledního srazu probíhalo především zatravňování stanice a přilehlých modulů, což se podařilo zvládnout z cca 80 %. Mimo to byly k vidění i siluety výpravní budovy a skladiště, na kterých autor jistě do dalšího setkání popracuje. Protože zelenění stanice se setkalo většinou s kladným ohlasem, bude brzy k dispozici i návod jak autor při zatravňování postupoval.

ŽS Velké Pavlovice

Novinky nebylo možné hledat ani tak na povrchu stanice, ale především pod povrchem. Mirek provedl ve stanici a na dalších svých modulech kompletní výměnu držáků hliníkových nohou. Původní šroubovací držáky nahradili držáky magnetické, což zjednodušuje a zrychluje montáž modulů. Podrobnější článek o Mirkových magnetických držácích byl publikován.

Dále pak pro své moduly poskládal velice bytelné bedny, které nejen že moduly perfektně chrání, ale opět zrychlují manipulaci s moduly při stavění a rozkládání moduliště.

Obě jeho vylepšení sklidili zasloužený zájem, a mnozí z nás uvažujeme o použití magnetických držáků a beden pro své současné moduly. U nových modulů by se pak magnetické držáky měly stát samozřejmostí.

… a další moduly

V různém stavu rozpracovanosti byly prezentovány další moduly, za zmínku stojí jak soumodulí zpracované rodinným klanem Brudrů, kteří stihli do srazu položit koleje a hrubě vytvarovat budoucí krajinu, tak i práce Martina F., který na svých dvou modulech položil koleje a během srazu především sbíral od kolegů informace a nasával atmosféru setkání.

Za speciální poznámku pak stojí práce Jirky Vočadla, který přivezl nejen několik modulů v různém stavu rozpracovanosti, od kompletně zatravněné rovinky až po „jen“ zahliněné oblouky, ale především projekt nákladiště Brumovice, který na srazu prezentoval. Pokud se mu projekt podaří realizovat tak jak si předsevzal, mohl by se toto soumodulí tvořené nákladištěm a již prezentovanými moduly stát monumentální součástí našeho moduliště.

K focení vybízel i Marův modul se stromem, křížkem a svíčkami.

Centrála Roco Z21

Na srazu jsme taktéž poprvé naostro otestovali novou centrálu od Roco a test dopadl více než dobře. Drobné problémy, které se dostavily, se týkaly ovládání vlaků z inteligentních telefonů, ale celkově je dojem z provozu centrály velice dobrý. Zdá se, že se Roco povedl velice dobrý produkt.

Co nového příště?

Tak především věřím, že uvidíme další pokrok na našem budovaném modulišti, další moduly se nepochybně zazelení, zasadíme nějaké stromy, budou postaveny další budovy a moduliště se vzhledově opět posune dál. Kromě toho budou nepochybně prezentovány i další moduly v různém stavu rozpracovanosti.

Tak se nechme překvapit, co se do příště povede.

Fotografie

Layout

V layoutu bylo zařazeno 68 modulů. Dva dodatečné oblouky oproti nakreslené variantě přiblížily Klobouky a Hevlín a umožnily širší průchod do laloku.