Slíbil jsem, že se v tomto díle podíváme na stavbu propustků. Inspiraci na stavbu jsem hledal hlavně ze spousty fotek na internetu a přiznám se, že i z fotoalba našeho člena MirkaTT. To jsou inspirace dle reálií staveb železničního spodku. Pak jsou zde inspirace od našich modelářů a jejich technik. V klubu máme vůbec spoustu šikovných číňanů…pardon já říkal členů. Toho našeho krajinkáře už znáte. No a na jeho stránkách je naznačená technika rytí do sádrových odlitků, která mě především inspirovala.
Ano dal jsem se na tuto cestu rytí do sádrových odlitků. Rozhodl jsem pro celoodlitek propustku a následné vyrytí kameniva do odlitku. Pro tuto technologii je nejdůležitější výroba formy…
Na úspěšné výrobě formy závisí výsledná práce a je to opravdu to nejdůležitější a je nutné být maximálně pečlivý. Také je dobré popřemýšlet při stavbě formy o tom jak budeme odlitek z formy dostávat a zda-li chceme formu ještě následně použít.
Nakonec jsem ještě někde našel ony použité formy. Snad Vám jejich obrázky pomůžou k představovosti jak na ně…Pro úplnost dodám, že v oblouku byl vlepen styrodur, který se vyříznul při vyjímání odlitku s formy a na bocích nebo čelech formy byl také styrodur, který uzavítal formu. Ohnutí plastové destičky se mi povedlo pomocí nahřáté trubky požadovaného průměru…
Efektu hrubého kameného povrchu získáme díky obtisku struktury onoho styroduru, který je na okraji formy. Stačí aby byl na okraji viditelné části. Před namícháním sádry a jejím vylitím do formy je dobré si připravit nějaké vyztužovací prvky do konstrukce odlitku…Takové nějaké armatury (třeba staré odřezky kolejnic nebo dřevěné špejle), které se vloží do nejtenčí části oblouku. Nejednou se mi stalo při méně opatrném zacházení s odlitkem, že se mi v nejslabším místě rozlomil.
Po částečném vytvrdnutí odlitku (cca 12hodin), kdy je povrch odliktu již pevný, ale ne zcela suchý a tvrdý, ho vyjmeme s formy.
Podle toho jak odlitek vypadá (nesmí být příliš mokrý a snadno zanechávající stopy, třeba po nehtech), ho necháme trochu proschnout na povrchu. Můžete provést na neviditelné části pokusný vryp jehlou, před samotným ostrým rytím. Rytí by mělo jít snadno, neměla by se používat síla a opačně by nemělo jít rytí až příliš snadno. Nutno vyzkoušet ideální konzistenci sádry na povrchu.
Takže máme formy, máme namíchanou sádru…máme vylito a máme ideální odlitek…
Půjdem tedy na samotné rytí. Nejdříve jsem si ručně vyryl kameny klentby viditelné na boku propustku. pak jsme si pomohl pravítkem a dokreslil (doryl) vodorovné čáry (spáry), oddělené od sebe vzdáleností rovnající se výšce kameniva…Následně už ručně spojuji ony vodorovné spáry a vytvářím samotné kameny, ze kterého je propustek postaven (v mém případě spíš malý mostek). U toho spojovaní a tvoření kamenů si člověk musí dát pozor na přirozený sklon při psaní, který člověk tak rád dělá…aby prostě nebylo vidět, že kameny jsou šikmé.
Zde je vidět ještě vlhký kus odlitku těsně po rytí.
Druhý kus, který bude umístěn do kamenného žlabu (no spíš kanálu) …vedle silnice
A třetí kus je ze dvou půlek…důvodem je umístění výhybky právě na něj…
Jste-li s rytím spokojení nechte odlitek…nebo výrytek…pořádně proschnout. Tak jeden den.
Zkusmé usazení na místo…
Následně přijde na řadu barvení..V podstatě to nejlepší na konec.
Já jsem postupoval osvědčenou metodou. Celé jsem to stříkl emailovou barvou v odstínu spár. Tzn. takovým odstínem jakým si přejete mít vyslednou barvu spár. Většinou světlejší šedou až šedohnědou barvou. A konečně natřít samotné kameny požadovaným odstínem, jen dát pozor na to aby se natřeli jen samotné kameny. Nejefektivnější metodou barvení těchto kamenů je tzv. metoda „ťuping“. Autorem této metody je náš věčný inspirátor Mnitka. Nesmírná výhoda spočívá v tom, že nezasviníte spáry a získáte vzhled odlišně zbarvených kamenů, jeden je světlejší a druhý tmavší, záleží jen jak si s tím vyhrajete
Těmito obrázky jsem asi rozvířil klidné vody a trošku jsem předběhl… no tak se na tu voděnku tedy příště podíváme společně i s úpravou terénu před zahliněním.
Odkazy na:
Druhý díl ………………Čtvrtý díl.