Plodina sice v rámci jižní části kraje méně obvyklá, ale přesto se vyskytující. Krumple, neboli jablóška alias Herteple. V Čechách spíše známá pod obecným názvem… brambory.
Když je modul stlučený, základy krajiny naformovány, vyvstává otázka zelenění. Protože jsem se pouštěl do finální úpravy o něco později než kolegové, mohl jsem se v klidu zamyslet, jaký prvek nebo plodina nám na modulech chybí. Trať, kterou modelujeme, se vine převážně zemědělským krajem. Je tedy svým způsobem dáno, jaký bude celkový ráz modulů. Louky se vyskytují v množství větším než malém, obilné pole už také modulově zlátne a vojtěšku už kolega Lubomír stihl i částečně pokosit. Ale kde je nějaké pole brambor…
Když už bylo co, vyvstaly otázky – jak. První otázka byla, jakým způsobem ztvárnit brázdy. Při výšce brázdy v reálu, zhruba 10 až 20 cm, to je v měřítku TT cca 1,2 – 1,6 mm. Různé pokusy typu zahlinění plochy a poté „brázdování“ různými přípravky typu hřeben nebo zubatá stěrka nedaly očekávaný výsledek. Buď brázdy nedržely tvar, nebo se zpracovávaná hmota beznadějně hrnula. A pak, jednoho dne při likvidování nepotřebných kartonů, to bylo jasné. Mezi tím se při listování časopisem MIBA vyřešila i druhá otázka, jak ztvárnit samotné rostliny.
Jak se myšlenku podařilo realizovat, se můžete podívat na fotonávodu který je níže, nebo přímo naživo, při některém z našich jezdících setkáních.
Vhodný karton pořádně z jedné strany promáčejte. Potom strhněte mokrou část. Pokud zůstanou drobné neodtržené zbytky, nic se neděje…
…uhladíte je mokrým štětcem. Po vyhlazení natřete brázdy disperzním lepidlem – duvilax, herkules -jak co máte odzkoušené a používáte a zahliníte.
Když hlína zaschne, nanesete na vrcholek brázdy opět lepidlo. Nesmí Vám ale ztéct dolů, do ďolíčku.
Poté nagrasujete stébla statické trávy, v tomto případě miniNatur 4,5 mm časný podzim od kolegy Mnitky. Až lepidlo zaschne a tráva se pevně usadí, zopakujete si postup, tentokrát na horních špičkách stébel…
…a ty následně posypte molitanovou drtí – v rámci měřítka, tou nejjemnější
Vzhledem k období které modelujeme, bude potřeba ještě jablóškovou nať patřičně barevně – žluto/hnědě – upravit a pak už budou moci naběhnout družstevníci. Vlečku už mají připravenou :-)
2 komentáře
Dobrý den, můžu se zeptat co jste použil jako hlínu? Moc ráda bych si takovéto pole též vyrobila, jenže jako začátečník nemám tušení co použít. Moc děkuji za odpověď a hezké modelaření.
Dobrý den Lucko, v tomto konkrétním případě je použita hlína od kolegy Toma H. z jeho zahrádky, pravý zadní roh, pod angreštem. :-) Ale vážně… jedná se o skutečnou zeminu, kterou si můžete nakopat kdekoliv. Optimálně, hlavně kvůli odstínu, někde na poli. Hlína odněkud z parku by byla pravděpodobně velmi tmavá (disperzní lepidlo ji většinou ještě více ztmaví) a jemná. Hlínu je potřeba usušit, rozdrtit na malé části a pečlivě přesít. Já používám klasické kuchyňské sítko s velikostí ok cca 1 mm, kterým se třeba sype moučkový cukr na buchty. Tím se odstraní nežádoucí příměsi – větší kamínky, zbytky organických částí, atd. Někteří kolegové hlínu ještě převařují (sterilizují), aby odstranili veškeré potencionální zárodky plísní a nežádoucích mikroorganismů. Do článku byl doplněn odkaz na článek o grassování, kde kolega detailně popisuje postup nanášení hlíny na podklad a následně i nanášeni vláken statické „trávy“. Pokud budete mít ještě nějaký další, nebo upřesňující dotaz, rádi Vám já, nebo někdo z kolegů budeme nápomocni. A jestli to nemáte daleko do Brna, můžete se v případě Všeho zájmu zúčastnit jako host některého z našich „jezdících setkání“ nebo workshopu. Přeji mnoho modelářských úspěchů.
Zbyněk