Koncepce zapojení našeho modulového kolejiště

Na dalších řádcích bych rád popsal současnou koncepci zapojení elektroinstalace na našem modulišti, použité komponenty a principy. Nebudu popisovat principy vázané na telefonii, které již byly popsány v článcích Telefonie a Elektrobedna, ale jen prvky, které se přímo vztahují na ovládání provozu vozidel pomocí DCC. Od doby vydání původního Davidova článku již uplynula delší doba, mnoho věcí změnilo a prošlo vývojem. Rozhodl jsem se proto, že bude lepší zcela nový článek, který snad vše osvětlí.

Nebudu tvrdit, že jsme při formování budoucí podoby napájení našeho layoutu čerpali jen z neuchopitelného éteru a vše vymysleli od nuly sami. Výrazným zdrojem informací byla hlavně zapojení MERG, FREMO a velké množství různých zahraničních www serverů, které už dnes nejsem ani schopen dohledat. :-) Rozborem jednotlivých zapojení jsme postupně skládali střípky celé problematiky. Na českých stránkách tato problematika napájení layoutu zatím nebyla příliš rozpracována a jednotlivé kluby si svoje přesné postupy většinou nechávají pro sebe. Také si dovolím tvrdit, že drtivá většina českých článků se soustředí hlavně na postup výroby, oživování a zapojení již existujících komponent, nebo primárně na nové konstrukce pro domácí kolejiště.

Po základním studiu různých přístup přišla fáze návrhů, diskuzí v klubu, výpočtů a hlavně všeobecně neoblíbená měření na reálném layoutu, která občas kolidovala s požadavky „dopravy“. :-) Musím na tomto místě poděkovat našim členům za jejich trpělivost a ochotu podřídit se dohodnutým pravidlům a občas možná pedantským příkazům a zákazům členů elektrosekce.

Hlavními myšlenkami naší koncepce jsou: decentralizace prvků systému, snadná škálovatelnost a možnost použití komponent, které mají naši členové doma. Jsem přesvědčený, že je zbytečné mít doma nadbytečnou sadu komponent, které použijí jen dvakrát do roka na nějakém setkání a jinak leží v bedně pod vrstvou prachu, jelikož jsou pro domácí kolejiště naprosto nepoužitelné. Dalším kritériem bylo, aby to celé nestálo majlant a nemělo by to limitovat ty členy, kteří se chtějí účastnit setkání jiných klubů! Prostě easy job! :-) V diskuzi volba padla na výrobky firmy Roco, které jsou součástí většiny prodávaných setů a dají se koupit za velmi přijatelné ceny na aukčních serverech a bazarech.

Ještě než začnu s popisem celé koncepce, tak je nutné ozřejmit některé námi užívané pojmy:

MBNet – provedení kabeláže sdružující datovou kabeláž pro ovladače s rozhraním XpressNet případně LocoNet, rozvod vzorové kopie DCC a rozvod řídícího signálu hodin po celém layoutu. PRAKTICKY = jen JEDEN kabel pod moduly.

Izolovaný styk – je místo na modulovém kolejišti, kde jsou galvanicky odděleny obě kolejnice (nepropojené průběžné vedení mezi moduly nebo např. přeříznuté obě koleje), aby mohly být odděleny úseky napájené z různých DCC boosterů

Úsekovník – jedná se o komponentu, která obsahuje výkonové rezistory a další součástky pro signalizaci a má za úkol omezit případné účinky některých poruchových stavů na lokomotivy mezi jednotlivými samostatně napájenými úseky layoutu

Přechodový úsek – je úsek na modulovém kolejišti, který obsahuje izolovaný styk mezi sousedními boostery a který je symetricky oddělený od úseků napájených přímo z boosterů pomocí dvojice Úsekovníků

Booster-Konvertor – jedná se o doplňkový modul k boosterům Roco, který zajišťuje konverzi rozhraní tak, aby vyhovoval použití na rozsáhlejším modulovém kolejišti

Sestava boosteru – jedná se sestavu stabilizovaného napájecího zdroje typu SELV 15V DC s nízkým zvlněním a proudovou ochranou nastavenou na 4A, dále jednoho Booster-Konvertoru a nutné propojovací kabeláže pro připojení rozhraní k MBNetu a DCC výstupu boosteru k průběžnému vedení DCC pod moduly (prodlužovací přívody zakončené sadami Hirschmann)

---

Pojďme si o těchto pojmech říct ještě něco víc.

MBNet

MBNet je výsledkem naší lenosti v tahání kabeláže! :-) Tento termín nevznikl jako nějaká módní značka, ale abychom při komunikaci uvnitř klubu všichni věděli, o čem se mluví. Stejně jako v telefonii jsme i pro ovládání kolejiště zprvu tahali větší množství kabelů dle různých okoukaných norem a standardů jiných klubů, což s sebou přinášelo obtíže v poměrně dlouhém čase pro celkové zapojení a oživení moduliště. Současně jsme zažívali stres, abychom na nic nezapomněli, jelikož dotahování kabelů není práce nic moc. Přišlo těžké rozhodování a obligátní klubová diskuze, jestli by to nešlo udělat lépe…

Jak ale udělat jednodušší kabeláž a přitom zůstat kompatibilní s ostatními kluby?

Zatím je to nějak takto:

Samozřejmě, že návrh kabeláže nespočíval jen v nakreslení jednoho barevného Excelu! :-) Takový přístup by byl bláhový! Setkání netrvá hodinu, ale vše musí být plně funkční v průměru 72 hodin. Byl proveden kompletní návrh včetně výpočtů úbytků napětí při zatížení různým počtem drátových ovladačů MultiMaus i optickými rozhraními boosterů, aby bylo možné zjistit maximální délky kabeláže bez nutnosti posilování. Dále bylo nutné promyslet prvky pro odbočování a spojování a pro provedení případných kabelových redukcí mezi zařízeními. Z těchto prvotních tabulek v Google Sheets, zápisků a CAD nákresů nakonec vznikl celý interní NORMOGRAM o několika stranách A4, který je skvělým nástrojem při návrhu a ověření zapojení layoutu. Pouhým použitím pravítka je možné dohledat, jestli bude vše fungovat nebo je potřeba něco upravit.

V první chvíli se všichni štosu tabulek v barvách semaforu na setkání ve Slunečnici od srdce zasmáli, jelikož to vypadalo, že budeme vyrábět spíš atomovku než ovládání na vláčky. :-)

Pro kabeláž pod celým layoutem jsme opustili plochý telefonní kabel a zvolili UTP Cat5e, který sdružuje všechny signály, které jsou potřeba a jehož ohromnou výhodou je twistované provedení jednotlivých párů v kabelu. To z našeho hlediska zvyšuje odolnost nejen sběrnice XpressNetu proti rušení, ale současně umožňuje dosáhnout plné délky kabeláže (vztahuje se na sběrnici RS485, ne na úbytky napájení), která je uvedená v normě firmy Lenz. Toto je při klasickém zapojení pomocí plochého šestižilového telefonního vodiče, jak ukázala měření na osciloskopu, při dlouhé vzdálenosti souběhu s DCC a moduly celkem problematické.

Celkové zjednodušení má bohužel i jeden malý kaz na kráse a tím je zapojení konektorů RJ45. Barevné rozvržení a schéma zapojení konektorů RJ45 pro MBNet nemůže být bohužel shodné s klasickým zapojením dle normy pro Ethernet/LAN, což by nám umožnilo kupovat již hotové propojovací kabely, takže si je musíme vyrábět sami. Vše je jednak z důvodu kompatibility s případným zapojením kabeláže pro FREMO, ale hlavně s požadavky na EMC, kdy by při klasickém zapojení dle normy pro Ethernet T568A/B nevycházely signály DCC kopie RAIL-SYNC/DCC do jednoho páru/twistu, ale do dvou. Díky této úpravě v rozložení vodičů vychází každá signálová smyčka do jednoho páru/twistu. Celou sběrnici je možné větvit stejně jako XpressNet do hvězdy či stromu (není nutné striktně dodržovat zapojení typu bus). To tedy není jen naše zásluha, ale hlavně důsledek budičů RS485 typu „slew rate limited“ :-), což ukázala měření. Zakončení XpressNetu je stále provedeno pomocí 120 ohmového odporu na jednom, případně na obou koncích dle fyzického zapojení. Současně je díky většímu průřezu jednotlivých vodičů (oproti plochému tel. kabelu) možné dosáhnout menších úbytků napájecího napětí a tím i delších vzdáleností bez nutnosti vytváření segmentů a doplňování 12V(DC) posilových zdrojů pro ovladače.

A teď magické slovo „LocoNet“ za které budu určitě na různých diskuzích ihned ukamenován. Je o mě obecně známo, že nejsem jeho velikým příznivcem, ale jak jste si mohli povšimnout, tak provedení kabeláže MBNet s možností LocoNetu počítá. Zatím celé zapojení nebylo plně otestováno, protože nemáme dostatečné množství komponent různých typů a výrobců a také nikdy nebyla potřeba provozu moduliště na LocoNetu. Z tohoto důvodu také nebudeme zveřejňovat žádná schémata a garantovat stoprocentní funkčnost! Všechna měření pomocí osciloskopu (kvalita hran + generování šumu…) a provedená testování zatím dopadla pozitivně. Je ale pravdou, že testy byly prováděny na sestavách kabeláže v obvyklých délkách rozsahu našeho moduliště (50-60m) a to v domácím a nebo laboratorním prostředí s malým počtem komponent (MiniBox + FREDi), takže jsem si vědom, že chování s větším počtem účastníků, komponentami jiných výrobců a na jiných rozsazích délek může vypadat zcela jinak. Pokud by měl někdo zájem o širší testování, tak jsem tomuto příznivě nakloněn, stejně jako ke KONSTRUKTIVNÍ diskuzi (P.S.: Ano, jsem velmi dobře obeznámen se zahraničními diskuzemi na téma UTP i například s doporučením od Digitraxu LocoNet – AppNote, přesto si dovolím tvrdit, že v našem rozsahu délek je velmi vysoká pravděpodobnost funkčnosti).

K rozvětvení kabeláže slouží krabičky od 2N, které byly původně určené pro telefonní rozvod na layoutu.

V současné chvíli používáme variantu II (prostřední schéma v tabulce na obrázku 1) s rozvodem XpressNet pro ovladače, DCC kopie z centrály Z21 jako vzorový signál pro podřízené boostery a sběrnice pro podřízené hodiny. Tato varianta je vyzkoušená a dovoluji si tvrdit naprosto funkční. Všechny signály jsou koncentrovány do jednoho kabelu sběrnice MBNet v naší Elektrobedně a to pomocí speciální DPS přípravku, který současně zajišťuje jištění pomocí pojistek PolySwitch, aby případný zkrat neměl destruktivní následky ani na kabeláž ani na elektroniku. Současně jsou linky opatřené i přepěťovými ochranami, aby se eliminovalo případné poškození Z21, či jiného zařízení. Dosavadní zkušenosti prokázaly, že řešení je robustní, vyhovuje a normogram velmi věrně odpovídá realitě. Zvažovaným rozšířením do budoucna je globální nouzové tlačítko s vazbou na současné zastavení/pauzu hodin, které by bylo zapojené paralelně do obvodu synchronizačního signálu hodin. Toto ovšem zatím není, ani ve fázi testování.

Co je to Úsekovník?

Jedná se zařízení, které má omezit případné škodlivé účinky na kolejová vozidla, která přejíždějí izolovaný styk (rozhraní mezi dvěma úseky, které jsou napájené z dvou nezávislých boosterů) v době kdy dochází k chybovému stavu nebo přímo zkratu. Prvotní verze byla provedena ze dvojice automobilních žárovek. Toto provedení se příliš neosvědčilo, jelikož bylo neforemné, hrozilo utržení kontaktů a je těžké vyrobit z nich kompaktní zařízení. S postupem času jsme přešli na verzi, která obsahuje dvojici výkonových rezistorů v kovovém pouzdře, které jsou spolu se signalizační elektronikou zabudovány do eloxovaného hliníkového profilu patřičné délky. Toto pouzdro slouží současně jako velmi odolné krytí a současně jako chladič, který odvádí případné akumulované teplo vně zařízení. Zařízení je pomocí průchodek zajištěné proti vytržení vodičů, které jsou zakončené pomocí sady banánků Hirschmann, aby bylo zařízení snadné připojit na jakýkoliv modul v layoutu. Na zadní straně je vybaveno dvojicí úchytek, aby bylo možné přichycení pomocí vázacích pásků.

Principiální schéma:

Fotografie vlastního provedení:

Proč používáme Úsekovníky?

Na modulovém kolejišti dochází občas k chybovým jevům, jakými jsou například zkraty, rozdílná amplituda DCC signálu na izolovaném styku. Tyto chybové stavy jsou schopné trvale poškodit nejen modely lokomotiv, ale například samozřejmě i dekodéry. Jelikož máme naše klubové modely rádi, tak se snažíme poučit z chyb a snížit rizika na minimum. To bylo impulzem pro vznik Úsekovníku. Víme, že uvedené zařízení není všespásné, ale zastáváme myšlenku, že je lepší udělat něco, než nic.

U malých kolejišť je možné množství rizik eliminovat například hromadným vypínáním všech boosterů při zkratu jednoho z nich (viz například zapojení rozhraní CDE od firmy Lenz). U velkých modulových kolejišť se takové řešení nejeví jako zvlášť vhodné, jelikož k drobným zkratům dochází celkem často, například vlivem nepozornosti při stavění vlakové nebo posunovací cesty, a kompletní odpojení layoutu narušuje celkovou atmosféru, zdržuje dopravu a kazí den provoznímu personálu. U modulových kolejišť je proto výhodnější použití decentralizovaných systému napájení, které napájí jednotlivé sekce moduliště izolovaně a jejich proudová ochrana úseků není na sobě závislá. Toto řešení s sebou přináší výrazné zvýšení komfortu, kdy odpojení jedné sekce nenaruší provoz sekcí sousedních. Současně ale přináší i jistá rizika, například v podobě přejezdu izolovaných styků. Úsekovník je zařízení sloužící k „regulaci“ vzniklého „vyrovnávacího proudu“ tím, že limituje jeho maximální hodnotu, a tím výrazně snižuje riziko poškození lokomotiv a vozů převážně od tepelných účinků protékajícího proudu. Pro správnou funkci je pro jeden izolovaný styk nutné použití dvou symetricky zapojených úsekovníků. Takovému úseku říkáme přechodový úsek. Důvodem požadavku symetrického zapojení je vyrovnání potenciálů při přejezdu izolovaného styku.

Vím, že na tomto místě začne každý, kdo DCC už nějakou dobu dělá, automaticky argumentovat pojmy jako „zkrat je tvrdý“, „test mincí“, „booster vypne“, „rychlá proudová pojistka to řeší“ atd… proto zde přikládám drobné zamyšlení nad jednou z mnoha situací: MBrno_Vypocet_Usekovnik_1r53

Další rozšíření ochrany poskytne až nově vyvíjený úsekový měřič, který bude kontinuálně měřit amplitudu obou sousedících úseků a chybové situace bude vizuálně signalizovat. I zde jsem otevřený KONSTRUKTIVNÍ diskuzi.

článek o úsekovníku

Co je to ten Booster-Konvertor?

Zvolené komponenty Roco nám velmi vyhovují svojí dostupností i cenou, ale bohužel jsou jako všechna ostatní korporátní DCC řešení primárně cílena na domácí či klubová kolejiště nikoli pro kolejiště o rozměrech tělocvičny. To ale rozhodně neznamená, že k nim nelze přidat doplněk, který by z nich vhodné zařízení udělal. Tímto zařízením je právě Booster-Konvertor.

Principiální schéma zapojení pro variantu s Roco 10764:

Principiální schéma zapojení pro variantu s Roco z21 boosterem:

Fotografie zjednodušené varianty pro Roco 10764 kostku:

Náhled na plně osazené rozhraní vývojového kusu:

Samotná DPS má samozřejmě shodnou rozteč děr pro šrouby pro připevnění přímo nad DPS Roco 10764 pro případnou zástavbu do společné krabice.

Roco pro svoje boostery používá sběrnici B-BUS, která ale není pro naše potřeby rozsáhlejšího layoutu příliš výhodná. V tomto ohledu se jeví jako daleko výhodnější autonomní chování podobné SPAXu. „Booster-Konvertor“ umožňuje udělat z Roco boosteru (nebo z21 boosteru, nebo 10764 černé kostky…) ekvivalent SPAXu. Vstupní rozhraní je kompatibilní s LocoNetem (samozřejmě i s MBNetem :-) ) a kromě toho má i funkce, které jsme jako klub chtěli.

• Vstup pro nouzové tlačítko, které stejně jako při boosterem detekovaném zkratu zajistí galvanické odpojení DCC signálu z daného úseku na definovanou dobu (čas na reakci obsluhy + ochlazení koncového stupně MOSFETů)
• Zvukovou i optickou signalizaci zkratu i nouzového tlačítka, která prozradí, odkud vítr vane :-)
• Odpojení DCC výstupu při výpadku vzorového signálu a signalizaci takového stavu
  
• Automatické obnovení činnosti bez nutnosti zásahu obsluhy
• Zapojení bez procesoru (bez programu…)
• Celá sestava i s Roco kostkou by měla být levnější než na e-shopu prodávaný SPAX

Snahou byla i univerzálnost, kompaktnost a možnost rychlého zapojení. Podrobnějšímu popisu se bude věnovat některý z následujících článků. Schéma je velmi jednoduché a neobsahuje procesor.

Na našem zatím posledním čtrnáctém provozním setkání již bylo v provozu šest (pět sestav Roco-10764 a jedna sestava s z21 boosterem) samostatně napájených DCC úseků (jedna každá sestava boosteru je limitována výstupním DCC proudem cca. 3A) a po celou dobu setkání nebyl zaznamenán jediný problém s funkcí systému ani při našem velkoryse pojatém provozu zvukových lokomotiv během celého grafikonu. Mimo poslední setkání byla otestována i kooperace s jedním klubovým SPAXem a to s kladným výsledkem.
Musím se přiznat, že houkající model parovky či bardotky zdravící výpravčího ve stanici je zcela jiný zážitek, než prosté vrčení Mashimy! :-)

---

Jak to tedy celé funguje?

Jak říkal náš pan profesor za dob studií:
„Technik se zásadně vyjadřuje schématem, výpočtem a výkresem!“ :-)

Celkové blokové schéma zapojení našeho layoutu:

V rámci tvorby normogramů, byla samozřejmě vytvořena i schémata chybného zapojení (například kaskádní zapojování boosterů, PELV místo SELV…).

Datové rozvody a kabeláž:

Centrálním bodem našeho layoutu je tzv. Elektrobedna. Jedná se vlastně o takový malý rack, ve kterém jsou umístěné centrální prvky naší infrastruktury včetně telefonů a ústředny, takový náš centrální mozek lidstva. Jeho hlavním úkolem je zrychlení oživení layoutu, ochrana jednotlivých komponent proti poškození a v neposlední řadě i možnost expresního zapojení případného layoutu malého rozsahu bez nutnosti dalších zařízení.

Z tohoto ústředí je proveden rozvod MBNetu dle dispozic layoutu. V každé z dopraven (s i bez kolejového rozvětvení) je vždy umístěna jedna rozbočovací krabice v provedení 2N, která slouží pro případné zapojení boosteru nebo i místního rozvodu sběrnice pro ovladače pomocí krabiček XNBox. Napojení na takový místní rozvod se provádí pomocí plochého šestižilového kabelu v podobě redukce redukce z RJ45. To stejné platí i pro hodinový signál, který je však s výhodou možné připojit i přímo ze šroubovací svorkovnice, která je součástí DPS 2N krabičky.

S postupující dokončováním dopraven si majitelé stále častěji sami zabudovávají rozhraní XNBox s nerezovým čelním štítkem (vytvořil TTVočko) do bočnic svých stanic, což činí celé kolejiště úhlednější než doposud převažující vnější šedé plastové krabičky se svorkami a taktéž to zjednodušuje a zrychluje celé oživení layoutu.

Terminace sběrnice XpressNet (A-B 120R) se provádí na nejvzdálenějším konci (případně dvou koncích), většinou ve skrytých nádražích a buď přímo v 2N krabičkách, nebo pomocí redukce a krabičky XNBox, jelikož každá z nich má v sobě tuto schopnost implementovanou stejně jako signalizaci přítomnosti napájecího napětí pro XpressNet (i bez myši lze rychle zjistit, co není zapojené).

Ovládání lokomotiv:

Pro ovládání lokomotiv vlaků používáme technologie Wifi v kombinace s technologií XpressNet. Naší centrálou je černá Roco Z21. Na zatím posledním setkání jsme již zcela nahradily červené drátové myši Multimaus na vlacích v grafikonu za černé Wifi myši od Roco WLANmaus. Červené tak zůstaly jen doménou případných staničních záloh. Naše koncepce samozřejmě umožňuje současnou kombinaci obou typů myši v provozu. Díky práci Davida a Zdeňka byl výrazným způsobem posílen signál Wifi pomocí AP, takže ani v různých zákoutích celé tělocvičny nebyl problém se signálem. Wifi je samozřejmě zaheslovaná a slouží pouze pro účely modelového kolejiště. Výhodou Roco ovladačů je i možnost napsat na displej nejen třeba ID lokomotivy, ale i její název, nebo název vlaku, ke kterému patří. Zjednodušuje se tím identifikace bez nutnosti lepení štítku či nálepek.

Jak připojujeme drátové myši?

Pro jednoznačné vizuální odlišení kabeláží máme ploché telefonní kabely dvou barev. Bílé čtyř-žilové ploché jsou určené pouze pro červené drátové myši. Černé ploché šesti-žilové jsou určené pro kompletní rozvody do krabiček XNBox, pro připojení boosterů a vnitřní rozvody stanic. Všichni, kdo chtějí ovládat nějakou tu svoji „staniční zálohu“ musí odevzdat červenou myš členům elektrosekce, kteří jí nastaví, zaheslují a vybaví správným kabelem.

Jak máme zajištěné, že si někdo nepřevezme cizí lokomotivu?

Jednak máme jako klub velmi disciplinované členy a to včetně těch nejmladších dětských strojvedoucích! Je to zvláštní, ale nikdo nenosí myši ani do koupelny či WC, ani do předsálí, ani jinam… jsou vždy odložené na držáku v dané dopravně. Dalším prvkem zabezpečení je heslo k Wifi síti, které znají vždy jen dva lidé z elektrosekce a všichni ostatní musí chodit za nimi a posledním prvkem zabezpečení je vlastní zaheslování myší, které opět provádí jen Ti stejní vybraní členové.

Napájení layoutu a DCC:

Jak už jsem napsal výše, tak používáme decentralizované schéma napájení layoutu. Sestavy DCC boosterů mají částečně galvanicky oddělené vstupní rozhraní (obdobně jako SPAX) a jsou napájené ze zdrojů typu SELV (PELV je samozřejmě zakázáno). Vlastní popis sestavy boosteru byl již uvedený výše. V reálném provozu máme zatím vyzkoušenu kompatibilitu mezi sestavami boostery Roco-10764, z21 booster a jedním kusem SPAXu.

Co rozhoduje o umístění boosteru?

Základním podkladem je finální návrh layoutu a grafikonu pro dané setkání. Z těchto podkladů se zjistí, jak budou jednotlivé dopravny a mezistaniční úseky zatíženy odběrem proudu dle typu lokomotiv (pro zvukové se přidává koeficient) a vozů. Z toho se určí počet samostatných DCC úseků a jejich přibližná rozloha. Poté následuje návrh umístění dané sestavy boosteru. Ta je vždy umístěna tak, aby impedance vedení k sousedním úsekům byla vhodná a sousedící izolované styky měly vzájemně co nejbližší amplitudu při daném předpokládaném zatížení. I přes nemožnost skutečně exaktního výpočtu (např. vlivy impulzního odběru ozvučených lokomotiv, nebo použití osvětlených vs. neosvětlených vozů na osobních vlacích…), dává tato příprava celkem přesnou představu o celkové situaci na layoutu a dle doposud realizovaných měření i skutečně odráží realitu. Celá problematika propočtu je již dnes samozřejmě řešena v Google Sheets, kde jsou předpřipravené vzorce a stačí jen doplnit hodnoty délek modulů, umístění dopraven a izolovaných styků. Výstupem je pak tabulka pro každý jednotlivý úsek, kde jsou uvedené i poznámky a podklady pro oživování.

Jak volíme umístění Úsekovníků?

Ve chvíli, kdy je jasné, kde budou izolované styky, tak se následně zvolí sestava modulů o minimálně délce 1,5 násobek nejdelšího provozovaného vlaku (dle délky dopravních kolejí) a to symetricky pro každý směr od izolovaného styku. Tím se vytyčí přechodový úsek. Toto opatření zajistí, že jízdou jednoho vlaku nemůže dojít k oboustrannému šuntu obou úsekovníků. Současně také platí, že umístění musí vycházet dostatečně daleko od vjezdového návěstidla dopravny, aby současně posunující díl nemohl provést trvalejší jednostranný šunt při posunu za vjezdové návěstidlo směrem na širou trať.

Hodiny

Součástí našeho rozvodu MBNet jsou i synchronizační data pro modelové hodiny. Hlavní modelové hodiny (MASTER) jsou umístěné v našem stožárovém trojúhelníkovém provedení, které krásně vyrobil náš člen a tvůrce leptů Luděk. Jsou velmi dobře viditelné z celého layoutu, jelikož trojúhelníkový tvar je vhodná volba. HW displeje do klubu velkoryse daroval MirekTT a FW do toho stvořila moje maličkost :-). Celý princip je takový, že jedny hodiny jsou MASTER a ostatní jsou SLAVE. Toto rozdělení není pevné, ale přepnutí režimů zajišťuje malý DIP přepínač na zadní DPS, kterým se role určí, takže v případě poruchy můžeme na setkání rychle improvizovat a jedním přepínačem zvolit jiného nového „krále“. Žádný z doposud realizovaných systémů komunikace (IBIS apod…) nám nevyhovoval pro nadměrnou složitost implementace v poměru k rozsahu funkcí, které na modelové hodiny klademe my. Navrhli jsme si náš vlastní jednoduchý protokol, který umožňuje jednak centrálně synchronizované zobrazování času, ale také zobrazení nápisu „Pausa“ při aktivaci tlačítka pro zastavení hodin, nebo například signalizaci výpadku spojení. Pro ovládání celého systému slouží na sloupku našeho „BigBenu“ dvoutlačítkový ovladač, který má kromě nastavování času a modelového zrychlení také příjemnou funkci „Odečti deset modelových minut!“, která se hodí při případné chybě výpravčího, jaká se naposledy podařila mně. :-)

Hodiny umožňují nastavení zrychlení času v rozsahu:
1×; 1,5×; 2×; 2,5×; 3×; 4×; 5×; 6× a 10×.

Další rozvoj FW zatím brzdí priorita práce na výrobě prvků pro DCC. Do budoucna se jeví jako perspektivní vylepšení funkce propojením s aplikací na platformě Android nebo aplikace na bázi webserveru v Lantronix Xport.

---

Závěr:

A to je snad asi vše! Nerad bych, aby tento text vyzníval tak, že my všechno víme a známe a vše, co dělají ostatní je kompletně špatně. Tak tomu rozhodně není! Konceptů zapojení je více a každý má svá pozitiva i negativa. Důležité je o nich vědět a trvale je hodnotit, aby pozitiva převládala. Všichni z elektrosekce se neustále snažíme učit z chyb našich i cizích a z prováděných měření, proto je velmi dobře možné, že za pár let budou dnes zveřejněná schémata vypadat třeba jinak. Nejsme rigidní a v klubu panuje velmi čilá diskuze. Stejně jako na poli telefonie i v oblasti DCC se snažíme vylepšovat celé zapojení tak, aby celé setkání probíhalo v pohodové atmosféře bez zbytečných poruch, nervů, výpadků či poškozených strojů. Zatím se nám to daří a dosavadní zkušenosti potvrzují správnost nynější koncepce i splnění našich základních požadavků.

Mým cílem při sepsání výše uvedených řádek nebylo porovnání technologií, ani hodnocení jednotlivých výrobců či výrobků, ale seznámení Vás s námi provozovanou technologií a jejími prvky srozumitelnou a názornou formou. Doufám, že se mi to podařilo.