Trať č. 257 Kyjov – Mutěnice

Článek o trati 257 popisující její vznik, provoz a ukončení.

---

Stručná historie trati č. 257

• 2. června 1900 – zahájení veškeré dopravy, provozovatel Brněnská společnost místních drah (BLEG)
• 1907 – zpětně od 1. ledna 1906 zestátněna, provozovatelem císařsko-královské Rakouské státní dráhy (kkStB)
• 1918 – po vyhlášení samostatnosti Československa a vzniku ČSD vedena jako: Místní dráhy Mutěnice – Kyjov, Brněnská společnost pro místní dráhy
• 1923 – zrušení nádraží místní dráhy v Kyjově, vybudování současného společného nádraží a propojení obou tratí
• 1930 – dráha zestátněna
• 1945 a dále: vybudována vlečka do místní Šroubárny na jižním okraji města, dále vlečka podniků Jednota a Zemědělské zásobování, v šedesátých letech vlečka ze stanice do skláren
• 1964 –zřízena vlečka Dubňany – ÚZ Šardice, vybudování mutěnické spojky umožňující přímou jízdu z Dubňan do Hodonína
• 31.prosinci 1992 ukončen provoz vlečky do ÚZ Šardice.
• 10. prosince 2004 – Zastavení osobní dopravy
• 10. června 2008 poslední nákladní vlak
• 20. září 2008 – M 286.1032/851.032-3 – poslední vlak na 257 – č.62937
• 30. dubna 2009 – Zrušení trati

---

Trasování trati, dopravny a zastávky trati č. 257

Mutěnice

• vzdálenost: 0,000 km
• nadmořská výška: 180 m. n. m.
• poloha: 48°54’16.43″N, 17°2’21.8″E
• popis: stanice společná s tratí č.255 Hodonín-Zaječí. Z důvodů přímého spojení s Hodonínem byla zbudována tzv. mutěnická spojka, která umožňuje pokračovat z Dubňan bez nutnosti zajíždění do Mutěnic směrem na Hodonín což opět pozbylo smyslu po ukončení vozby lignitu. Výpravní budova 16/H.

Dubňany

• vzdálenost: 4,147 km
• nadmořská výška: 180 m. n. m.
• poloha: 48°55’25.16″N, 17°4’28.62″E
• popis: stanice se nachází v místní části Jarohněvice tudíž pro osobní dopravu není použitelná. Původně do ní ústily důlní dráhy a lanovka z okolních lignitových dolů. Po jejich uzavření došlo ke snesení nebo rozkradení kolejišť.

Polánky – nákladiště

• vzdálenost: cca 8 km
• nadmořská výška: 180 m n.m.
• popis: nákladiště se nacházelo kousek za dnešním úrovňovým křížením se silnicí Mistřín-Dubňany, zaniklo na přelomu dvacátých a třicátých let.

Svatobořice

• vzdálenost: 10,522 km
• nadmořská výška: 185 m n.m.
• poloha: 48°58’34.810″N, 17°5’53.640″E
• popis: stanice ve středu obce asi 800 metrů od hlavní komunikace, její součástí je vlečka do průmyslového komplexu a kusá odstavná kolej končící v hustém porostu na kyjovském zhlaví.

Kyjov

• vzdálenost: 15,839 km
• nadmořská výška: 195 m n.m.
• poloha Kyjov místní: 49°0’45.4″N, 17°7’13″E
• poloha současná: 49°0’58.97″N, 17°7’24.44″E
• popis: nádraží místní dráhy (Gaya Lkbf.), později stanice společná s tratí č. 340 Brno-Uherské Hradiště, výpravní budova 16/H.

---

Informace o trati č. 257

Jednokolejná trať č. 257 mezi obcemi Kyjov a Mutěnice v délce 15,894 km s max. sklonem 10 promile se začala stavět 15. 6. 1899. V úrodném kraji, v příznivém terénu, daným širokým a rovinatým údolím říčky Kyjovky, byla trať vybudována během necelého roku a již od 2. 6. 1900 byla uvedena do provozu. Účelem trati byl především přeprava lignitu, bohaté zemědělské produkce, drobného řemeslného zboží a zajištění přísunu materiálu pro zdejší sklárny v Dubňanech a Kyjově.

Provoz v podobě čtyř páru smíšených vlaků zajišťovala Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB), trať ale patřila Brněnské společnosti místních drah (BLEG). Místní dráha měla i své místní nádraží v Kyjově, ale již od léta 1923 bylo zdejší kolejiště přestavěno, a ještě soukromá lokálka končila u nádraží tehdejších ČSD, na trati Brno – Trenčianská Teplá. V roce 1930 byla trať zestátněna.

Poznámka: do Kyjova byla vybudována železnice už v roce 1884 z dnešního Moravského Písku, tato železnice byla již v roce 1887 zapojena do nejvýchodnějšího úseku českomoravské transverzálky, kterou vlastnila a provozovala Společnost státní dráhy (StEG) – navzdory zájmu se jednalo o ryze soukromý projekt. Trať č. 257, tzv. Mutěnka, byl v podstatě místní konkurenční projekt, a až do roku 1923 měli obě tratě v Kyjově své vlastní nádraží. Nádraží Mutěnky bylo tříkolejné, s pokračovací kolejí do remízy depa a spojovací kolejí do pětikolejného nádraží Kyjov na trati StEG, jejíž výpravní budova byla od výpravní budovy místní dráhy vzdálena cca 600 metrů.

Nebývalý rozvoj zažila trať po druhé světové válce, kdy se mohutně rozvinula těžba lignitu v Dubňanské pánvi a jeho přeprava do nově vybudované Elektrárny Hodonín. Za tímto účelem byla v roce 1964 vybudována i Mutěnická spojka, umožňující plynulé jízdy uhelných vlaků z Dubňan do Hodonína. Do dubňanské stanice, jakéhosi srdce lokálky, bylo zaústěno několik vleček, a to i v délce několika kilometrů. Kromě toho byly ještě starší vlečky v Dubňanech na sklárnu, ve Svatobořicích do dnešního Elektrosvitu a počátkem 50. let se postavila důležitá vlečka kyjovské Šroubárny.

Osobní doprava se odčlenila v roce 1946, kdy zde začal motorový provoz na vlacích Kyjov – Mutěnice, s případným pokračováním do Hodonína. Kromě ucelených vlaků s lignitem zde byla čilá místní nákladní doprava, která měla díky okolním podnikům a početným vlečkám o práci vystaráno.

Poměrně intenzívní dopravou na trati trvala až do počátku 90. let, kdy s útlumovým programem pozavíraly zdejší doly, vlečky osiřely a po čase zmizely. Místní nákladní doprava postupně klesala, natolik, že se z Mn vlaků Kyjov – Hodonín staly průběžné nákladní vlaky. Ty se odsud odklonily v prosinci 2002 a zůstala zde pouze doprava osobní.

V rámci osobní dopravy si trať prožila období přímých vlaků do Hodonína, v půli 90. let dokonce mimo Mutěnice po tamní úvraťové spojce. Ale pro souběh se silnicí, lépe obsluhující přilehlé obce a po těžkých úsporných krocích ČD se zde v roce 1997 zastavila víkendová doprava, od května 1998 jezdilo všech sedm párů pouze v původní relaci Kyjov – Mutěnice a zpět.

Počátkem roku 2004 Rada Jihomoravského kraje rozhodla, že od GVD 2004/2005 již neobjedná zdejší osobní vlaky a tak 10. 12. 2004 trať svým cestujícím posloužila naposledy. Tento moment naznačil další vývoj, když se pro dobře situovanou a poměrně slušně postavenou lokálku nenašlo další využití. V létě 2007 začalo správní řízení, vedoucí ke zrušení, a to vyvrcholilo nabytím právní moci o zrušení dráhy mezi mutěnickým trianglem a vlečkou do kyjovské Šroubárny ke dni 30. 4. 2009.

V roce 2011 byl snesen svršek a následně na bývalém drážním tělese vybudována cyklostezka.

---

Vozový park obecně

Rok 1900: dvojice parních lokomotiv řady IX, čísel 912 a 913, později u kkStB přeznačeno na 197.34 a 197.35, u ČSD pak 310.131 a 310.132. Vozový park čítal 28 vozů kompletně vyrobených Schustalovou vozovkou v Kopřivnici. Osobní vozy lehké stavby, jeden vůz BCs, dva vozy Cs a kombinovaný vůz DF. Nákladní vozy pak zakryté řady Gg (6 vozů) a otevřené řady K na uhlí (18 vozů). Vozy v provozu minimálně do roku 1925.

Od roku 1930 spadá trať pod výtopnu Břeclav: vozbu zde pokrývalo jak hodonínské depo, tak i domácí lokomotivy a vozy z kyjovské strojové stanice, za tímto účelem zřízené. Za léta provozu zde sloužily parní lokomotivy řad 310.1, 354.0, 421.0, 422.0 a 433.0, vystřídané po roce 1965 motorovými lokomotivami řad T 444.02, T 444.1, T 435.0 a T 466.2. Lignit vozívaly stroje řad 556.0, T 478.2 a nakonec T 466.0. Osobní dopravu pokrývaly motorové vozy řad M 140.3, M 131.1, M 240.0 a nakonec klasicky M 152.0, dnešní 810.

Seznam známých strojů do roku 1985

parní lokomotivy

• 310.1 – stroje ČSD 310.131 s 310.132 – původem ještě z Rakouska-Uherska od 1990 do 1945
• 411.028 – vedena od prosince 1945 v strojové stanici Kyjov
• 421.012 – vedena po válce až do května 1947 ve veselské výtopně, nákladní vlaky Kyjov – Mutěnice
• 422.0 – od června 1947 stroje: 422.029, 422.003 a 422.097, Veselská výtopna
• 331.0501 a 331.05003 – kořistní stroje, minimálně do podzimu 1947
• 333.109 – starší stroj, opět občasná vozba smíšených vlaků
• 423.0119 – březen 1952
• 433.042 – od 1. července 1958 převedena z LD Brno do SS Kyjov, v roce 1960 převedena pod Břeclav
• 433.005 – 1958-1959 přidělena pod SS Kyjov
• 433.010 – převedena z Tisovce, v provozu až do konce parního provozu v roce 1965
• 433.012 – převedena ze Spišské Nové Vsi, v provozu až do konce parního provozu v roce 1965
• 433.025 – nepatřila sem ale občas zde fungovala
• 524.025 – dlouhodobě zde provozována ze ss Bzenec, mn. vlaky Moravský Písek – Kyjov, posun v Kyjově, vlečky Mutěnická trať, od cca 1960 do roku 1965

motorové lokomotivy

• T 458.1192 – kyjovský posun a vlečky, dislokovaná v Bzenci, od roku 1965
• T 444.180 – první „karkulka“, od listopadu 1965, mutěnické mn. vlaky, po roce vyměněna s LD Břeclav za novější T 444.0235
• T 444.0235, rok 1966, s parním generátorem, využívána v osobní dopravě, v turnusové službě dvě desetiletí
• T 444.1050 – v květnu 1980 převedena z ss Koryčany (zrušena) do ss Kyjov včetně personálu, dvoudenní oběh dvou Mn. vlaků do Mutěnic, Nemotic a Koryčan
• T 444.014, T 444.170 a T 444.1100 – sloužili jako záskok, zde nedislokovány
• T 435.0096 a T 435.0133 – od května 1983 pod Veselské depo, turnusová dvojice,
• T 435.0133 – na jaře 1985 vážně poškozen při nehodě, záhy zrušen a nahrazen strojem T 435.0083
• T 435.0083 a T 435.0110 – občasný záskok, od jara 1985 stroj T 435.0083 trvale
• T 669.1170 – od léta 1974 minimálně do rou 1980 zajišťoval provoz z Kyjova na přilehlé vlečky

motorové vozy

• M 140.3 – od roku 1946, spadají pod Veselí, čísla M 140.308, M 140.312, M 140.317 a M 140.320
• M 242.0 – od roku 1947, spadají pod Veselí, čísla M 242.033, M 242.042 a M 242.049
• M 131.1 – od roku 1955, spadají pod Veselí, čísla M 131.1412 a M 131.1413, druhý stroj od roku 1958 trvale evidován v Kyjově až do 1972, pak předán do Brna
• M 240.011 – od května 1972, převeden z Olomouce, v prosinci 1972 převeden pod Veselí
• M 131.1438 – přidělena z Veselí na dva roky (1972-1974)
• M240.0084 – červenec 1977 do května 1982, převedena z Břeclavi
• M240.0083 – bohumínský stroj, provozován kolem roku 1982
• M 152.0476 – od února 1982 přidělen k ss Kyjov, zbrusu nový stroj
• M 152.0640 – od dubna 1964 střídá M 152.0476 z důvodu instalace vnitřní přepážky mezi nástupním prostorem a oddílem
• M 262.0 s M 286.1 – nasazovány sem nahodile z Veselského depa

---

Zajímavost na závěr

V červnu roku 2006 natáčel štáb ČT mezi Mutěnicemi a Dubňany záběry se šumperským „věžákem“ M 120.417 při výrobě třetí řady Četnických humoresek, a tak střet tohoto motoráku se stejně letitou „arizonskou pěnicí“ zůstanou živou památkou na lokálku v koutě jižní Moravy.

Odkazy

• http://www.railtrains.sk/modules/AMS/print.php?storyid=265