Záměrně jsem tento článek nepojmenoval „Stavebnice služebního vozu od LPH“, i když zrovna tuhle stavbu modelu budu popisovat, protože se budeme věnovat i předloze a to v několika článcích, čili tohle bude takový malý seriálek.
Nejprve ale stejně omrkneme tu stavebnici, která je na trhu dávno stálicí a snad každý ji alespoň jednou stavěl, nebo má vůz koupený z produkce firmy LOCO. Stavebnice je velmi jednoduchá, nenáročná na stavbu a výsledek celkem solidní. Dnešním standardům však chybí kinematika spřáhla a kovová dvojkolí. Ve stavebnici jsou pouze plastová dvojkolí a vůz je uzpůsoben pro použití spřáhla na drátek. K vozu se dnes dá sehnat doplňkový set leptaných doplňků s dílny TT Jenika a koupit jej lze přes celou řadu známých éšopů. Rozhodně bych doporučil vůz vybavit již zmíněnými kinematikami, kovovým dvojkolím, mosaznými ložisky a v neposlední řadě obtisky od firmy HekTTor, nebo Jiran.
Všeobecně lze říci, že na svou dobu, ve které stavebnice vznikla, šlo o špičkově a čistě vyvedené výlisky. Výroba forem zohlednila velmi dobře většinu kompromisů na zjednodušených partiích oproti reálné předloze. Dá se však říct, že z pohledu dostupnosti dnešních technologií jde už o celkem překonaný design, který si však podrží přízeň současných i velmi náročných modelářů ještě velmi dlouho také díky možnosti vylepšit vzhled modelu již zmíněnými doplňky.
Já jsem se rozhodl jít ale ještě dál a postupně vám ukážu, co všechno lze na voze upravit, vylepšit a změnit. Ale ani to určitě nebude konečný stav, protože nepatřím k nejzručnějším modelářům a mnoho z vás by si s tím jistě poradilo daleko lépe.
Nejzajímavější a nejcennější položkou na celém voze je bezesporu střecha. A jelikož je ve stavebnici z technologických důvodů obsažena dvakrát, je zde prostor pro nácvik a úpravu jejího vzhledu. Ten si popíšeme dále.
Zde bych se chtěl zmínit o jednom poznatku, a sice rozdílu mezi stavebnicemi a možná i formami. Nedávno jsem stavěl tento vůz koupený v prodejně pana Modry v Hodoníně, který byl balen v papírové krabičce s přelepem dodavatele, kterým byla prodejna modelové železnice v Pečkách. Tato stavebnice postrádala kolem oken rámy. Prostě prknování bočnic bylo pustě zakončeno okenním otvorem. Nyní mám na dílně několik stavebnic koupených přes Aukro od pana Rejla z Všestar a tyto stavebnice, byť balené jen v sáčcích bez návodu, už tyto okenní rámy mají. Samozřejmě i cena stavebnice odpovídala způsobu balení a distribuce. Nicméně díly ke stavbě byly kompletní i z toho Aukra.
Z výše uvedeného se lze tedy domnívat, že světem se buďto pohybují dvoje rozdílné formy, nebo stavebnice z Peček pocházela ještě z kdysi dávno použitých původních forem, které po krátkém čase někdo (patrně ještě v LPH) upravil.
Velmi dobře jsou provedeny i výlisky skel a služebního výhledového okna. I když k němu mám tu výhradu, že se dost obtížně maskuje pro povrchovou úpravu. Možná by bylo lepší tento díl nahradit leptem a zasklít dodatečně až po nastříkání modelu. Tím by se dalo vyhnout pracnému maskování.
Okna nákladního prostoru vozu mají ze své rubové strany znázorněny mříže, které je dobré zvýraznit lihovým fixem.
Vzhledem k široké vizuální rozmanitosti předlohy lze vůz provést v mnoha variantách a mít na svém kolejišti mnoho těchto vozů, každý v trochu jiném provedení. Zde je například vůz chystaný jako zcela bez oken v nákladovém prostoru.
Ponechána zůstanou jen výhledová okna a záchodové okénko.
Zabednění jsem prováděl pomocí desku evergreen 2040 0,5mm, s prkny tloušťky 1 mm a drážkami do V, koupíte kde tu, dováží Litomyský.
Akorát je dobré drážky mezi prkny protáhnout jehlou, aby se opticky přiblížily prknování bočnic vozu.
Tento materiál lze využít i k dozdobení střechy nad nástupní plošinkou. I když v provozu toto vidět nepůjde, je zde mnoho fajnšmekrů, kteří si tento detailík jistě nenechají ujít.
Střecha samotná totiž skýtá několik možností úprav. Na netu je obrovská spousta fotografií, ze kterých se dá způsob plechování odezřít. A úprava už je pak na každém z vás. Já jsem zvolil „oplechování“ hliníkovou topenářskou samolepící páskou. První pokus, kdy jsem stejně jako ve skutečnosti nalepoval jednotlivé pláty plechu, nedopadl dobře. Na podruhé jsem střechu celou přeplácl jedním kusem pásky. Zde se jako další problém objevilo její zahlazení do reliéfu střechy. I to jsem dělal na několikrát, protože jediný vryp do pásky už nejde zahladit a střecha zůstane nepěkná. Taktéž dokonalé přilnutí u falců plechu bylo náročné dohladit bez vrypů. Šlo mi to celé hladkou kulatinou.
No a pak jsem skalpelem zářezy do pásky naznačil jednotlivé plechování. U jednoho typu plechování bylo nutno nejprve částečně odbrousit vylisované falcy a až po tom nelepit pásku. Pracovat se musí čistě a hladce, páska všechno prozradí :-)
Další rozdíl mezi oběma popisovanými stavebnicemi je v naznačených výstupcích na sloupku bočnice. (označeno šipkami). Ty mají asi evokovat doraz otevření vrat. Ten je však mnohem lépe ztvárněn v leptané stavebnici od TT Jenika. Čili zde je odstraním a nahradím leptanými.
Zde je patrné, že na jedné bočnici je těch výstupků asi omylem více, správně by měli být jen dva na druhém sloupku od vrat.
Pro tentokrát by to bylo vše a pokračovat budeme zase příště, až se pohneme dál. Tímto bych Vás, milí čtenáři, rád požádal o pátrání po příslušnosti jednotlivých čísel těchto vozů k jednotlivým depům, zejména pak vozy dislokované v okolí Břeclavi a Hodonína. Psát můžete do diskuze dole pod článkem.
U dalšího pokračování se těší autor článku: Miroslav Panic