Pro ovládání klubové stanice Čejč jsme zvolili systém MGP od firmy Mollehem. Pomocí jediného datového kabelu typu LocoNet umožňuje propojit všechny dekodéry přestavníků a jejich ovládání na panelu včetně vykreslení cest, a přitom nepotřebuje DCC centrálu ani počítač. Je nezávislý na napájení kolejí. Všechna nastavení se programují do jednotlivých elektronických modulů.
Použité elektronické komponenty MGP:
- dekodér k ovládání přestavníků (Switch decoder 5, traditional),
- detektor obsazení (Occupancy detector 5),
- panelový dekodér obsluhující tlačítka a LED sběrnici (Panel decoder),
- LED driver, který napájí jednotlivé LED (LED12, driver card for 12 LEDs),
- terminátor datových vodičů ve sběrnici LocoNet, nahrazující DCC centrálu (Current supply, so called LocoNet terminator),
- zdroj stejnosměrného napájení 12 V do sběrnice LocoNet (Electricity distribution card),
- komunikační modul Bluetooth používaný při programování z mobilního telefonu (Smartphone interface).
Ke stanici Čejč patří i vzdálená odbočka, kterou potřebujeme ovládat současně se stanicí, ale přesto chceme zachovat i možnost samostatného použití odbočky. Tím se nám klubový projekt z pohledu MGP rozdělil na čtyři části:
- modul stanice Čejč,
- modul odbočky Čejč,
- panel k ovládání stanice Čejč i odbočky Čejč,
- panel k ovládání samotné odbočky Čejč.
Plánování
Funkčnost systému MGP jsme si vyzkoušeli na provizorním panelu k odbočce Čejč, který vzdáleně obsluhuje jednu výhybku a tři návěstidla. Po ročním testování jsme rozhodli, že systémem MGP osadíme celou nově budovanou stanici.
MGP umožňuje stavět samostatně výhybky pomocí přepínačů či tlačítek, případně celé cesty jedním tlačítkem nebo kombinací dvou tlačítek. Rozhodli jsme se pro dvoutlačítkové stavění cest ve stylu reléového zabezpečovacího zařízení, tj. první tlačítko určí odkud má vlak jet a druhé kam. Tím se přestaví výhybky v cestě včetně odvratných výhybek či výkolejek z manipulačních kolejí, poté mechanická návěstidla v cestě zobrazí signál volno a na ovládacím panelu se vysvítí postavená cesta. Průjezdem vlaku se shodí návěstidla do pozice stůj. Zjednodušením proti realitě se cesta neblokuje proti postavení jiné cesty ani se jízdou vlaku nerozpadne, protože v podstatě jen indikuje postavení výhybek. V námi budovaném období stanice Čejč neměla odjezdová návěstidla, proto jsou na panelu tlačítka pro odjezd a posun z dopravních kolejí sdružená do jednoho. Na panelu také indikujeme obsazenost dopravních kolejí.
Pro ovládání výhybek jsme použili přestavníky MTB typu MP5. Tři dekodéry MGP jsme odpálili, než jsme přišli na to, že je vhodnější zapojit přestavníky MTB k dekodéru namísto tří pouze dvěma vodiči, tj. řízení změnou polarity.
Kvůli omezení na 6 přestavníků v jedné cestě jsem rozhodl snížit počet ovládaných výhybek ve stanici tím, že spojíme výhybky tvořící kolejovou spojku pod jednu adresu, tj. na jeden společný výstup z dekodéru, například výhybky 7+8, 3+Vk1. I přesto jsem cítil, že velikost stanice je těsně nad možnostmi MGP. Nakonec jsem našel způsob, jak omezení obejít.
Programování
Všechny aktivní prvky mají svou adresu, je uložená v jejich CV21. Tovární adresu je žádoucí nejdříve změnit na jinou a jedinečnou, aby bylo možné každý obvod adresovat a programovat. Nejlépe je měnit adresu v zapojení bez ostatních aktivních částí, tedy na jedné propojené sběrnici LocoNet mít jen terminátor (u nás s odpojeným napájením) a napájecí desku se zapojeným napájením 12–15 V, Bluetooth rozhraní a jeden právě programovaný dekodér s případným napájením. Pozor, aby dekodér reagoval na právě změněné nové adrese, je třeba vypnout a zapnout všechny zapojené desky.
Adresy jsem určil v číselných řadách po stovkách podle účelu:
- řada 100 pro přestavníky, panelové dekodéry a detekce obsazení,
- řada 200 pro cesty z několika přestavníků,
- řada 400 pro tlačítka zapojená do komba,
- řada 500 pro komba odkud–kam.
Řadu 300 jsem naplánoval a zatím nevyužil pro LED na panelu. Mechanická návěstidla máme ovládaná stejně jako výhybky, nepotřebují zvláštní návěstní dekodéry ani samostatnou řadu adres.
Ostatní CV jsem programoval v kompletním zapojení všech obvodů a průběžně kontroloval funkčnost. Programuje se pomocí aplikace MGP LocoNet Decoder Programmer dostupné pro telefony s Androidem. Aplikace umožňuje změnit jazyk, tematicky sdružuje a slovně pojmenovává jednotlivá CV nebo jejich bity. Aplikace sice umí přeložit CV a jejich hodnoty do češtiny, ale strojový překlad je občas zavádějící a také manuál je v angličtině, takže jsem češtinu v aplikaci raději nevyužíval.
Po připojení telefonu k Bluetooth modulu aplikace načte všechny komponenty v síti LocoNet. Klepnutím na jeden z něj přečte všechny hodnoty CV a zobrazí možnost jejich změny. Nejsou seřazeny podle čísla, ale do skupin podle toho, co dělají. Číselná hodnota se zadává v desítkové soustavě (a program sám rozdělí čísla nad 255 mezi dvě přidělená CV) a stavová hodnota se zadává jako slovo výběrem ze seznamu (například odbočka, obsazeno, zapnuto). Po změnách je třeba tyto hromadně zapsat do dekodéru pomocí tlačítka Uložit.
Nejpoužívanější stavy u tlačítek a přestavníků:
- Toggle = přepínač, u tlačítek mění stav mezi zapnuto a vypnuto,
- Closed/Close = přímo, zapnuto, zapnout, zelená,
- Thrown = odbočka, vypnuto, vypnout, červená.
Closed se používá i pro aktivaci adresy cesty. Thrown je nastaveno jako výchozí stav.
Naprogramovaný stav každého dekodéru lze uložit a zálohovat v telefonu, případně zkopírovat i jinam. Uložené soubory ve formátu XML jsem v telefonu našel v adresáři:
\Android\data\com.bluetoothtest\files\loconet decoders\saves
Dekodéry pro přestavníky
Dekodéry mají pět výstupů určených pro přestavníky. Adresa dekodéru je současně adresou jeho prvního výstupu. Druhý dekodér má proto adresu o 5 vyšší. Ve stanici jsme použili čtyři dekodéry, tj. dva na každé zhlaví. Pátý dekodér ovládá odbočku. Jsou zabudované v modulu stanice a odbočky poblíž přestavníků.
Dekodéry mají navíc 5 vstupů použitelných společně například pro detekci obsazení nebo jako místní přepínače a další 4 samostatné rozšiřující vstupy.
Dekodér pro přestavníky si umí zapamatovat až 5 cest po 6 přestavnících a ty ovládat pomocí tlačítek, ale panelový dekodér má větší kapacitu i možnosti, takže zde jsme cesty nenastavovali.
Programování dekodéru pro přestavníky
Dekodérům jsem nastavil adresy 101, 106, 111, 116 a 121. Například na adrese 108 se ovládá třetí přestavník z druhého dekodéru.
Každému zapojenému výstupu jsem zkontroloval funkčnost a nechal kolegu přehodit polaritu vstupů přestavníků tak, abych sjednotil směr do odbočky na výhybce i v programu a nemusel změnu programovat.
Dále jsem v CV24–CV28 nastavil všem výstupům délku výstupního impulzu na 0, tj. neomezeně dlouho. Používáme přestavníky MTB MP5 v dvouvodičovém zapojení. Koncové vypínače přestavníku se postarají o přerušení proudu z dekodéru a máme jistotu dojezdu do koncové polohy.
Detektor obsazení jsem na jednom dekodéru zapojil do 5 spojených vstupů. Z výroby jsou nastaveny jako tlačítkové vstupy pro přepínání 5 výstupů pro přestavníky. Nastavil jsem CV180 = Occupancy detection (detekce obsazení) a CV181 (a CV182) = první adresa obsazení. Všechny vstupy se tím staly detekčními s adresami postupně za sebou. Detekce obsazení nám slouží pro zobrazování obsazenosti dopravních kolejí na panelu, do žádné automatizace zapojena není.
Některé dekodéry jsem využil jako spínač reagující na detekci obsazení. Pro vstup X1 jsem nastavil CV183 = Switch Thrown (vypnout) a CV184 (+CV185) = adresa návěstidla. Vlak aktivuje detekční úsek, signál jde na vstup X1 a dekodér z něj do LocoNetu pošle příkaz k přepnutí výstupu jiného přestavníku s připojeným návěstidlem do stavu stůj (vypnout).
Na každém zhlaví využijeme 5 vstupů na dekodéru jako zálohu pro případ poruchy ovládacího panelu: zapojíme do nich přepínače k ovládání aspoň několika výhybek.
Dekodér pro přestavníky má i další funkce, které jsme nevyužili. Například možnost připojení IR detekce, rozpoznání směru vlaku, samočinné shazování výstupů po určité době a jiné pokročilé dovednosti.
Detektor obsazení
Vybrali jsme si detektor, který snímá proud přes cívky, takže jízdu vlaku prakticky neovlivňuje. K dispozici je v provedení s pěti cívkami a menší se dvěma. Detektor vyžaduje napájení, má jeden vstup a k němu se spíná pět výstupů (nebo dva). Přesně pro ně je na dekodéru pro přestavníky připravena svorkovnice pěti vstupů a lze z něj použít i napájecí vývod.
Samotný detektor se do LocoNetu nepřipojuje, žádnou adresu nemá. Našemu detektoru jsme museli snížit citlivost, podle návodu přidáním rezistoru na desku, protože dlouhé dopravní koleje původně detekovaly i letmý dotyk prstu a někdy zůstala obsazenost zobrazená i po odstranění vozů.
Napájení a terminace
Všechny elektronické obvody MGP, které spolu mají komunikovat, jsou propojeny pomocí rozvodu LocoNet. Napájení LocoNetu 12 V u nás zajišťuje napájecí deska, impedanční přizpůsobení signálových vodičů deska terminátoru. Obě jsou umístěné v modulu stanice. Možnost napájení LocoNetu přímo z terminátoru jsme propojkami na jeho desce vyřadili.
V obvodu může být pouze jeden terminátor a ideálně i jedno napájecí místo. Protože má fungovat stanice Čejč a odbočka Čejč dohromady i samostatně, potřebuje každá vlastní napájení i terminátor, ale při společném zapojení se tyto nesmí potkat. Terminaci a napájení samostatné odbočky proto zajišťuje její ovládací panel, který se při společném ovládání nepoužije. Blbuvzdornost zapojení zajišťují speciální propojovací kabely spojující signálové a silové vodiče k napájení přestavníků v odbočce.
Signál LocoNetu pro MGP v krajních vodičích neobsahuje DCC, ale v obou je +12 V, což některé centrály označují jako LocoNet T“, tj. pro ovladače. Teoreticky lze (s vynecháním terminace a napájení) používat pro MGP i LocoNet z DCC centrály pro vlaky, ale na modulových setkáních to není dovolené a na domácím kolejišti by jediným přínosem mohla být kombinace ovládání s počítačovým řízením.
Panelový dekodér
Panelový dekodér obsluhuje tlačítka a LED sběrnici na ovládacím panelu. Také slouží jako paměť pro všechny vlakové cesty a tlačítkové kombinace.
Použili jsme šest panelových dekodérů v ovládacím panelu stanice a jeden v panelu pro odbočku. Jsou mozkem celé stanice, zpracovávají všechny vstupy od obsluhy i detekcí, vydávají všechny pokyny a pamatují si téměř všechna nastavení.
Programování panelového dekodéru
Panelových dekodérů jsme zakoupili více, většina tvoří ucelenou řadu i ve svých sériových číslech, proto jsem se rozhodl pro praktické rozpoznávání dekodérů přidělit jim adresy končící na stejné dvě cifry: naše dekodéry mají adresy 166–171. Adresa se používá pouze pro odlišení při programování.
Tlačítka
Tlačítka lze nastavit na několik funkcí. Funkce prvního tlačítka se nastavuje v CV30. Nejvíce využívané funkce tlačítka:
- Switch Toggle – tlačítkový přepínač mezi dvěma stavy, jedním tlačítkem lze přepínat tam a zpět jeden přestavník (například stiskem tlačítka „PZZ“ na adrese 117 spouštíme a otevíráme závory).
- Switch Thrown – tlačítkový vypínač, když se přestavník přepíná dvěma tlačítky, tohle dá vždy příkaz vypnout (odbočka, červená).
- Switch Closed – tlačítkový zapínač, umí zapnout přestavník (přímo, zelená) nebo spustit cestu složenou z více přestavníků (například tlačítko „Rušení cesty“ spouští cestu s adresou 206, která obsahuje adresy všech návěstidel a mění jejich stav na stůj).
- Combo address – tlačítko s vlastní adresou používané ve dvoutlačítkové volbě.
Adresa toho, co se prvním tlačítkem ovládá, je uložena v následujících CV31 (a CV32), může jít o adresu konkrétního přestavníku, cesty nebo tlačítka v kombu.
LED
LED na panelu svítí v závislosti na podmínce, obvykle na stavu konkrétního přestavníku nebo obsazení. Mohou být v rámci jednoho dekodéru členem několika skupin až 4 LED, které lze využít pro pokročilejší podmínky využívané ke zhasínání jiných LED. Každou LED lze také přidat do jedné z osmi skupin intenzity svícení.
Stav LED se mění až podle odpovědi z dekodéru pro přestavníky. Jestliže dekodér nový příkaz nepotvrdí, stav LED se nezmění. Všechny LED indikující výstup nezapojeného nebo nekomunikujícího dekodéru zobrazují neznámý stav zhasnutím, případně jim lze nastavit blikání.
Funkce první LED na panelovém dekodéru se nastavuje v CV104. Může být trvale zapnutá nebo vypnutá, může indikovat stav konkrétního přestavníku (přímo, odbočka, neznámý stav, známý stav), stav detekce úseku (obsazeno, volno), stav návěstidla (stůj, volno, omezená rychlost) a indikovat spuštění dvoutlačítkového komba po stisknutí prvního tlačítka ze dvou.
V následujícím CV105 (a CV106) je adresa, kterou má první LED indikovat.
Zhasínání LED pomocí podmínky
Zhasínání LED používáme proto, abychom si na panelu vysvítili jen jednu cestu na zhlaví. Stav ostatních výhybek mimo tuto cestu není podstatný a kdyby byl vysvícený stejně intenzivně jako postavená cesta, tak by mátl obsluhu.
Například výhybkou č. 1 nám začíná zhlaví a za ní je ve směru odbočky výhybka č. 2. Když trasa vede (tedy svítí) přes 1 do odbočky směrem do 2, potom i 2 vysvítí svůj směr. Pokud však 1 vede rovně, zhasnou oba směry za 2. Oba mají totiž nastavenou podmínku, že k jejich svícení musí svítit 1 do odbočky. Takto je zřetězeno celé zhlaví.
Hodnota CV296 určuje interní adresu jiné LED na stejném dekodéru, na které má být svícení první LED závislé. Vyšší bity určují, zda je podmínkou svícení či nesvícení a zda adresa patří interní adrese LED nebo interní adrese skupiny LED. Nelze podmínit LED z jiného dekodéru!
Pozor, těsně po naprogramování se podmínka na již postavené cestě neprojeví. K vyhodnocení podmínky je třeba cestu postavit znovu.
Cesty
Cestou se rozumí posloupnost až šesti příkazů pro přestavníky, které se přestaví do požadovaného směru po aktivaci jediné společné adresy. Cestám lze nastavit společná prodleva mezi přestavením jednotlivých přestavníků. Naše cesty mají adresy 201–272. Každý panelový dekodér si umí zapamatovat až 12 cest, adresa té první se volí v CV400 (a CV401). Prodleva poté ve vyšších bitech CV401. Nastavení první cesty je v CV402 (zda je aktivní, zda jde o cestu z přestavníků) a v CV403 (a CV404) je adresa prvního přestavníku v cestě a jeho požadovaný stav.
Například pod adresou 215 máme adresovanou trasu pro posun z koleje 3 na pravé zhlaví směr Hodonín a zpět. Trasa obsahuje tři adresy: výhybka 3 do odbočky, výhybka 1 přímo a pro jistotu i vjezdové návěstidlo do polohy stůj.
Tlačítková komba
Tlačítková komba slouží ke spouštění cest pomocí dvou tlačítek. Každé kombo má vlastní adresu, očekává vstup dvou adres tlačítek a umožňuje sepnout až dvě adresy cest nebo přestavníků. Panelový dekodér má paměť na 24 kombinací. Nastavují se od CV600 dále.
Komba mají nastavitelnou dobu 1–15 sekund, po kterou se čeká po stisknutí prvního tlačítka na druhé, než se první volba zruší. Tento stav lze vysvítit speciálním stavem LED. Komba používáme ve směrově závislé variantě, tzn. stisknutí tlačítek A→B může vést na jinou kombinaci cest než kombinace B→A, případně jeden ze směrů nemusí existovat. Oba platné směry je však třeba naprogramovat zvlášť do samostatného komba.
Dvě spínané adresy v kombu mají ulehčit programování. Do první adresy lze pro dvě protisměrná komba typu vjezd a odjezd ze stanice vložit adresu stejné cesty směřující ze zhlaví na danou kolej, zatímco v druhé adrese se odliší komba tím, že každé adresuje jiné návěstidlo na volno, vjezdové nebo odjezdové.
Na panelu stanice Čejč používáme 94 tlačítkových kombinací a na panelu odbočky Čejč další čtyři. To mimo jiné znamená, že obsluha má 94 možností, odkud–kam může vlak přes stanici poslat. A to jsme si situaci ulehčili tím, že díky nepřítomnosti odjezdových návěstidel nerozlišujeme jízdu (odjezd) a posun z dopravní koleje na stejné zhlaví.
Například naše tlačítkové kombo s adresou 509 se spouští tlačítky 407 (pravé zhlaví) a 409 (manipulační kolej č. 3) a zapíná adresu cesty 215 (výhybky 3 odbočka, 1 přímo a návěstidlo na stůj) a adresu přestavníku 117 (spustit závory).
LED driver
Driver z LED sběrnice napájí jednotlivé LED na panelu. Předřadné rezistory nejsou třeba, protože se jedná o proudové zdroje 5 V / 17 mA na výstup. Moderním LED stačí pár mA, proto jsem si dovolil zapojit paralelně (!) řady až 5 LED na jeden výstup. Značně jsem tím uspořil na počtu driverů, mechanickém propojování i programování.
Napájení LED sběrnice obstarává panelový dekodér, v nových verzích si napájení bere z LocoNetu. Výrobce dodává i dodatečné napáječe LED sběrnice, kdyby byl na některé sběrnici větší počet LED. My jsme proudovou zátěž rozložili tak, že za každým panelovým dekodérem máme zapojeny pouze dva LED drivery po 12 LED, takže z jednoho dekodéru napájíme nanejvýše 24 LED. Další LED jsou napájeny z další sběrnice dalšího dekodéru, kde jsou i naprogramované.
Další vybavení
Ke komponentům MGP jsme si zakoupili zdroje 15 V, 2,67 A, které máme vyzkoušené pro přestavníky MTB. Hliníkový ovládací panel pro stanici jsme si nechali vyrobit na zakázku. Osadili jsme ho tlačítky a LED. Pro desky MGP jsme si vytiskli přesné plastové základny tvaru otevřené krabičky pomocí 3D tisku. Dále byly třeba svorkovnice a kabeláž různých průřezů. Na konce kabelů patřící do šroubovací svorkovnice jsme nakrimpovali dutinky, kabely LocoNetu vyžadovaly krimpování konektorů RJ12 a pevné spoje jsme pájeli.
K zapojení a naprogramování by měly stačit základy elektroniky, uživatelská znalost používání chytrého telefonu a trocha logického myšlení. Manuál k obvodům MGP je v angličtině.
Praktické zkušenosti
LED na jednom dekodéru
Postavenou vlakovou cestu vysvítíme na panelu tak, že vezmeme stav výhybky a místo jedné indikační LED jich za zobrazenou výhybku naskládáme celý pásek. Delší trasy mají více samostatných přívodů, ale naprogramovaných stejně. Tím by však mohly současně svítit skoro všechny cesty, ale jen jedna by byla celá propojena až na zhlaví.
Domnívám se, že takové zobrazení by mátlo obsluhu, proto jsem se rozhodl pomocí podmínek pro LED zhasnout cesty, u kterých některá z předchozích výhybek není přestavená do této cesty. Tím jsem dosáhl toho, že na každém zhlaví svítí jen jedna cesta.
LED na panelu jsme s ohledem na rozložení proudové zátěže zapojili do více panelových dekodérů, takže se na jednom zhlaví potkávají LED třeba ze tří dekodérů. Problém je v tom, že podmínky pro zhasnutí LED se dají nastavit pouze na stejném dekodéru, stav na základě cizí LED dekodér neumí. Pro podmínky je potřeba, aby LED k vysvícení celého zhlaví byly zapojeny do jediného panelového dekodéru, to ale nemáme.
Před přepojováním celého ovládacího panelu mě zachránil nápad na tzv. virtuální LED. Když jsme na dekodéru fyzicky využili 24 LED, naprogramoval jsem nezapojenou LED č. 25 tak, aby „svítila“ stejně, jako LED na předchozí výhybce, která je však fyzicky zapojena do jiného dekodéru. Na takto naklonovanou LED jsem už podmínku mohl odkázat. Přenos podmínek přes tři dekodéry byl těžší, ale i ten se mi podařil.
Příště bych ale raději zapojil všechny LED na jednom zhlaví do jednoho panelového dekodéru.
Stav výhybek
Nápad, který přišel pozdě. Jak jsem psal v předchozím bodě, stav výhybky vykreslí cestu na ovládacím panelu a neúplné cesty ze zhlaví zhasínáme. S tím počítal i návrh panelu a segmentů LED. Třeba na příštím projektu navrhnu, aby první LED na zhasínané cestě měla nezávislý přívod, který bych mohl naprogramovat tak, aby narozdíl od zbytku cesty nezhasínal. Stejně jako na reálném zabezpečovacím zařízení by obsluha viděla polohu výhybek i mimo aktuální cestu.
Omezení 6 přestavníků v jedné cestě
Stanice Čejč je příliš rozsáhlá, než abych mohl postavit zabezpečenou cestu skrz celé nádraží i odbočku na 6 příkazů pro přestavníky. Dokonce ani dvě cesty zadané v kombu obsahující až 12 přestavníků nestačí k tomu, aby byla taková cesta zabezpečena odvraty z manipulačních kolejí a shozena ostatní návěstidla.
Naše testování ukázalo, že do programované cesty lze místo konkrétního přestavníku vložit jinou cestu. Dojde tak k vnoření jedné cesty do druhé. Funguje to pro cesty uložené na stejném i jiném panelovém dekodéru.
Řetězení cest má ovšem svá úskalí:
Určitě je třeba vyhnout se rekurzi, tedy vložení cesty A do cesty B a té zase do cesty A. Problematické může být i vícenásobné vložení stejné cesty do jiné.
Druhý problém nastane v časování. Každé cestě lze nastavit prodlevu mezi příkazy pro přestavníky. Cesta se tak staví postupně, což vypadá reálněji, a přitom se rozloží proudová zátěž napájení přestavníků. Vnořením cesty se druhá cesta začne vykonávat od svého spuštění současně s první cestou, takže se už nelze spoléhat na původní posloupnost.
Třetí nevýhodou je zvýšená spotřeba cest. Jeden panelový dekodér si jich umí zapamatovat pouze dvanáct. Bylo potřeba dobře rozmyslet, jak poskládat části cest tak, aby šly použít ve více nadřazených cestách i samostatně.
Z uvedených důvodů jsem se snažil v projektu Čejč řetězeným cestám vyhnout, kde jen to šlo. Občas mi však jiné řešení nezbylo. Například cesta z odbočky na první kolej má dvě podřízené cesty 1: průjezd odbočkou, 2: vjezd na první kolej od odbočky. Obě podřízené cesty lze přitom použít i samostatně.
Shazování návěstidel při stavění nové cesty
Průjezd vlaku přes dané zhlaví návěstidlo shodí do polohy stůj. Obsluha má také možnost tlačítkem shodit všechna návěstidla ručně. Teoreticky tak každé stavění cesty začíná, když jsou návěstidla v poloze stůj. Pokud by však obsluha nedbala postavené cesty a stavěla přes ni cestu jinou, chtěl jsem jí pomoci a všechna cestou dotčená návěstidla při stavění nové cesty shodit. První nápad:
- shodím pro jednoduchost všechna návěstidla ovlivňující cestu na stůj,
- přestavím výhybky,
- postavím volno na návěstidle v cestě.
Realita použití však narazila na dva problémy:
- Stejné návěstidlo mělo dostat dva příkazy, na začátku stůj a na konci volno. Vlivem řetězení cest však docházelo k tomu, že příkaz volno předběhl příkaz stůj, takže návěstidlo skončilo v poloze stůj.
- Shazování všech návěstidel na stůj (pro jistotu) před stavěním výhybek se také ukázalo jako uživatelsky nevhodné. Cesty mají nastavené prodlení a výhybky se tak začaly přestavovat až po (obvykle zbytečném) shození všech návěstidel. Tedy třeba až za 2 dlouhé sekundy od požadavku obsluhy.
Z těchto důvodů jsem přeprogramoval posloupnost stavění cesty takto:
- přestavím výhybky,
- postavím volno na návěstidle v cestě,
- shodím ostatní dotčená návěstidla na stůj.
Tímto postupem sice nevyřeším všechny chyby obsluhy, ale zajistím plynulejší ovládání a správný signál na všech návěstidlech po postavení cesty.
Částečná nefunkčnost indikace komba
Každé počáteční stisknutí tlačítka pro kombo má aktivovat časovač pro stisk druhého tlačítka a nastavená doba je vysvícena pomocí LED. Bohužel ne všechna tlačítka takto fungují, některá LED nerozsvítí nebo nezhasnou a časovač běží déle. Kvůli tomu je možné stihnout omylem postavit jinou cestu, když druhé tlačítko neukončilo předchozí kombo. Děje se to při kombinaci dvou dekodérů s tlačítky v kombu. Dělají to pouze některá tlačítka, ale zatím jsme nepřišli na žádná pravidla a důvody. Komba jsem radši omezil na 3 sekundy.
Jednosměrná a obousměrná komba
Až po naprogramování mě napadlo, že část jednosměrných komb, které mají ve dvojicích stejné nastavení pro oba směry téže cesty, jsem mohl naprogramovat tak, že by v jednom dekodéru byla komba nastavena jako obousměrná. Tím by se ušetřil jejich počet a programování. Kombinaci jednosměrných a obousměrných komb ale vyzkoušenou nemáme. Dělat tyto pokusy zatím nebudu, paměť šesti panelových dekodérů nám stačila.
Detekce obsazení a spínání cesty
Odbočka Čejč má (mít) zabudovanou detekci obsazení. Chtěli jsme, aby vlak při průjezdu jedním detekčním úsekem přes odbočku shodil návěstidla, a přitom byla obsazenost vysvícena na ovládacím panelu.
Zjistili jsme, že stav obsazenosti (Track status: Occupied) nelze použít ke spínání cesty, k ní je vyžadován povel k zapnutí cesty (Switch: Closed). Opačně spínání cesty zase nelze zobrazit jako obsazenost, protože uvolněním úseku se cesta nezruší.
Jak tedy zobrazit obsazenost, a přitom něco sepnout? Výstup detektoru obsazení jsme zapojili souběžně na dva externí vstupy dekodéru pro přestavníky, v našem případě na X3 a X4. Jeden je nastaven k detekci obsazení (přepíná mezi stavy volno a obsazeno) a druhý je nastaven jako spínač (posílá stav zapnout, tj. postavit cestu). Pět základních vstupů pro tlačítka lze použít pouze společně pro jeden účel.
Postupné spínání výhybek ve spojce
Jak jsem psal výše, bylo velmi žádoucí spojit ovládání kolejových spojek na jeden výstup dekodéru pod jednu adresu. Měl jsem však vymyšlené řešení, aby se i tak výhybky ve spojkách přestavovaly po sobě. První výhybka měla po dokončení svého pohybu spustit druhou výhybku a ta by zpětně přepnula oběma výhybkám polaritu srdcovek. Bohužel ve stanici Čejč máme všechny kolejové spojky na rozhraní segmentů stanice.
Jednoduchost, spolehlivost přestavování a nedostatečná kapacita propojovacích kabelů mezi segmenty mě dovedly k prostému propojení obou přestavníků paralelně na jeden výstup dekodéru. Efekt postupného stavění kolejových spojek si nechám na příští projekt.
Závěr
Ovládání stanice Čejč pomocí MGP jsme si vyzkoušeli na třech setkáních k plné spokojenosti obsluhy. Ovládání je intuitivní a zaučení obsluhy rychlé. Žádné větší nedostatky jsme nepozorovali, stanice přežila provozní setkání i bez přítomnosti programujícího.
Dvoutlačítkovou volbu stavění cest doporučuji pro projekty menší než Čejč, tady jsem při programování musel hledat alternativní možnosti. Pro větší stanice je MGP také vhodné, ale tam bych už zvážil jednotlačítkové stavění cest nebo jednotlivě ovládané výhybky pomocí samostatných tlačítek či přepínačů.
Zapojení stanice Čejč s MGP inspirovalo i další kolegy v klubu, kteří obdobně ovládají nebo budou ovládat svou odbočku či nákladiště.
Děkuji kolegům za důvěru vloženou do mého plánování, pomoc s osazováním a trpělivost s průběžným vývojem.
Odkazy
- Mollehem.se – výrobce a prodejce MGP
- Naše N-ko – několik článků o vlastnostech MGP
- Honzíkovy vláčky – článek o MGP