Mechanické návěstidlo jednoramenné

Mechanické návěstidlo…kde koupit pěkný funkční model a ještě ve velikosti TT? To byla otázka,  která mě nedala spát a ještě více mě děsila při představě, že si to návěstidlo budu muset postavit sám… Ale jak čas plynul, tak jsem se pomalinku přesvědčoval, že to bude asi jediná možná cesta.

A aby toho nebylo málo, tak na vzdory tomu, že jsme si v klubu dohodli, že půjdem cestou bez stupaček na stožáru, tak jsem se o ty stupačky pokusil. O tom jak to vše dopadlo se dozvíte, pokud budete číst dále.

V prvé řadě jsem se pustil do studia výkresů a fotek mechanických návěstidel. Po té do studia materiálů vhodných ke stavbě, především ke stavbě stožáru. Jednu chvíli jsem už byl rozhodnut použít speciální tvrzené mosazné trubičky používané do děrovacích a svářecích strojů. Nakonec jsem použil výrobky firmy Albion Alloys dostupné na našem trhu. Jednalo se o průměry 1,2 , 1,5  a 1,8 mm.
Jako další jsem použil lept od firmy Detail „ramena mechanických návěstidel“,  tenkou strunu ocelovou 0,3 mm,  mikro servo,  hliníkový profil 20x20mm, komatexové destičky, jeden kus kanálu s leptu „kanály a dekly“, nějaké zbytky tenkého mosazného plechu z leptu , smd leddioda teple bílé barvy v pouzdře 603, několik kusů vrtáků malinkatých průměrů.

Můj požadavek na návěstidlo byl:  vysouvatelné návěstidlo pevně spojené s přestavníkem s možností snadné opravy (výměny serva) s funkčním osvětlením a maximalně realistickým dojmem vzhledem ke  120ti násobnému zmenšení.

Začal jsem tedy výrobou šachty, která bude zapuštena v modulu. Tuto šachtu jsem vytvořil z komatexových destiček, tak aby do ní šel vsunout hliníkový profil 20x20mm. S prvního obrázku jsou patrné 4 části: šachta, profil výplň profilu pro zasunutí návěstidla a patka návěstidla. Vše ještě surové a neopracované.

Zde je vidět již vše zasunuto,  lehce opracováno s přiloženým leptem nejlépe vyhovujícího kanálu z již zmiňované sady kanály a dekly.

V modulu jsem si vydlabal jedním šikovným vibračně-oscilačním pomocníkem přesný otvor na vsazení šachty pro návěstidlo.

 

Vyvrtal jsem si otvor na návěstidlo a na táhlo k ramenu. Prosím pozor…otvor na stožár není uprostřed deklu ale spíše v pravém horním rohu. Naopak v levém dolním je  otvor na táhlo. Doporučuji projít pár fotek a neudělat to naopak jako já…

No a pak jsem se pustil do výroby stožáru…ještě jsem stále neměl v úmyslu dělat ty stupačky a jít tak proti dohodě u nás v klubu. Vždyť já jsem nejvíc křičel, když Mirek chtěl na osvětlovacích stožárech dělat stupačky aj s terčíkama. No, ale vyzbrojen několika opravdu minipidi vrtáčkama a posilněn trochou dobrého vína jsem to zkusil. A vida ono to šlo, sice to chtělo notnou dávku …trpělivosti a další skleničku vína pro odstranění třesu rukou. Ale musím se přiznat…vstup do trubičky je docela fajn, ale vrtání do výstupní stěny již  není ono. Těžko se dodrží pravidelná a souměrná rozteč děr pro vsouvání oněch stupaček…

 

 

Aby to vypadalo takto, bylo zapotřebí hodně nervů a lehké ohýbání ocelové strunky. Ale fotkou jsem přeskočil několik kroků…zapoměl jsem fotit při vyrobě lampy, dvou držáků výtahu lampy a maskování před barvením. Lampu jsem stvořil z kousků trubiček dal do ní ledku s drátama a z druhé stran zalil epoxy lepidlem. Po té jsem si vyrobil dva držáčky  na dvě struny imitující výtah pro lampu. Ty držáky jsem udělal ze zbytků plíšků z leptů. Držáky následně přiletoval ke stožáru. Na vrchní držák pak přilepil lapmu a protáhl vodiče skrz stožár. To vše ještě před nasouváním stupaček….opačně by jste už pak neprotáhli vodiče zkrz stožár.

 

 

Nasouvání stupaček a jejich fixaci vteřiňákem tedy provedeme až po protažení vodičů…po té jsem provedl lehkou korekci délky stupaček pomocí brusného kotoučku modelářské brusky. A doladění stupaček jejím naohýbaním, aby se trochu rozbila nepřesnost při svrtávání děr.

Následovalo stříknutí šedou  a složité vymaskování pro stříknutí bílo červeného pruhu. Pro uspokojivý výsledek je nutné tamya pásku nařezat na tenké proužky. Stejně jsem postupoval i při maskování a stříkaní ramena.

Dalším oříškem bylo výroba stínítka. Respektive jeho barevných clonek. Zkoušel jsem nejdřív různé druhy laků lehce smíchaných s různými barvami a pomocí nich dělal blanky. Ale nakonec jsem zkusil lehce stříknout tenoučký průhledný plast a vyrobeným ostrým důlčíkem s mosazné trubičky jsem si clonky vyseknul. Ty jsem pak vlepil lakem do otvoru na clonce.

 

V návěstidle to pak svítí takto.

… teple bílá bez clonek…

No to bychom měli. Teď tedy nějak rozumě spřáhnout návěstidlo s pohonem. Jak jsem se už zmínil na začátku, pro pohon využiji serva respektive mikro serva. Servo jsem umístil na vyřízlou komatexovou destičku, která jde na těsno vložit do profilu a spřahnout tak táhlo k návěstidlu se  servem. Na těsno proto, že chci mít možnost ho kdykoliv vytáhnout a né  to na pevno vlepit.

…asi nějak takto…

Servo přestavník jsem opatřil destičkou pro připájení vodičů.

 

Otvor v destičce pro odvod tepla i pro lepší vsunutí serva.

 

…takto naohýbaný ocelový drátek kupodivu bez úhony prošel vyvrtaným otvorem pro táhlo…

…po spřažení  táhla s přestavníkem…

 

…je přestavník zasunut do šachty návěstidla a následně je táhlo spřaženo s ramenem…

A tady konečně hotovo…čekajíc na první  premiéru na setkání. Někteří členové klubu tvrdí, že bude radost u něj zastavovat….sám jsem zvědav.

 

 

Dodělal jsem i druhé vjezdové návěstidlo do Kobylí. Toto je konkrétně ze směru od Čejče. U obou jsem doplnil jeden řetěz. Teď to už vypadá konečně dospěle.

A přidávám jěště pár detailnějších fotek.