Proxxon – vyřezávací pila
Dlouho jsem hledal a přemýšlel nad strojem, který by mi sloužil jako víceúčelový primárně pro práce se dřevem. Moje nároky však přesahovaly možnosti univerzality nabízených strojů. Jelikož už pracanty na větší práce vlastním, pořídil jsem si něco na malé stolní výkony.
Volba padla na levnější variantu vyřezávací pily. Její pořízení se krom mých potřeb datuje i do období, kdy jsme uvažovali o zpracování překližky na moduly vlastními silami. Plotna by se nechala jednoduše rozformátovat, což není moc drahé a zbytek by se dořezal svépomocí na něčem podobném. Uvažoval jsem proto o nákupu pásové pily. Kluci ale pak našli rozumného dodavatele CNC zpracování ploten, takže jsem šel do ještě menšího stroje.
Hodně jsem váhal nad touto konkrétní pilou, nebo něčem stejném, ale levnějším např z Lidlu. O nákupu mě přesvědčilo její spuštění u prodejce. Mimořádně klidný a vyvážený tichý chod rozhodl. Pila je v tomto smyslu neošizená. Má ocelové šasi a masivní hliníkový stůl.
Dvousetwatový motorek umožňuje dvě rychlosti. Nebudu se zde vypisovat se všemi parametry, hodím sem proto několik důležitých údajů z návodu, které si myslím jsou klíčové pro rozhodnutí pilu pořídit.
Po zkušenostech s pracemi na tomto stroji mohu říct, že tenké plátky s jemnými zuby jsou jen na malé poloměry, ale i zde to má své limity. Pokud budete při spuštěné pile otáčet obrobkem doufaje, že takto se otočíte v rohovém řezu o 90°, tak už v to nedoufejte. Tohle ta pila dělá nerada a zpravidla přetrhnete plátek.
Plátky s hrubšími zuby jsou na standardní kombinované řezy, ale rovinky s tím jdou blbě. Ony vůbec rovinky se s tím řežou blbě. A na pravítko zapomeňte. Plátek je příliš svéhlavý. Dokonce je to zmíněno i v návodu.
Přičemž v katalozích se o této skutečnosti celkem mlčí. Nicméně je to principielní vlastnost, kterou si můžete v klidu přiřadit ke všem takovýmto pilám i jiných výrobců.
To já jsem na to ale vyzrál. Ikdyž by se to nemělo, použil jsem široký plátek určený do ruční malé rámové pilky. Je sice delší, musel jsem ho zkrátit a přemístit kolík, ale do pily pasuje a výborně se s ním řežou přímé řezy. U něj je velmi malé riziko prasknutí.
Další kapitolou je řezání kovů. Ano, snad, jako nouzovka. Že by se na tom daly celý den porcovat jedničkové plechy mosazi na tvorbu pojezdů, to tedy néééééé. Já jsem na tom párkrát dělil trojku hliník. Je celkem nepříjemné, že piliny z kovu se dostanou i pod obrobek a poškodí mu povrch. Tohle nejde dost dobře ošetřit, leda tak silný ofuk kompresorem. Bohužel dělení kovů je limitováno životností plátku. Ten je nutno pořídit speciální na kov. V hliníku mi vydržel jeden metr řezu, než začal kudlit po ztupení a následně praskl. Jo, ještě jsem na tom řezal úhelník pro držáky přepínačů, co mám pod výhybkami. To šlo celkem obstojně. Vlastně líp a rychleji, než ruční pilkou na železo ve svěráku.
Ale tohle všechno není vada pily. To je spíš limitní záležitost těch plátků. Jiné ale možná neseženete. Nevím, nepátral jsem.
Na výměnné plátky je na pilce i malá kapsička pro jejich odkládání. Pravda je, že moc neodkládám, spíš zahazuju prasklé a dávám nové rovnou z balení. Ale je to příjemná vychytávka. Plátky se mění po povolení kolečka na konci ramene. Jím se seřizuje i napětí plátku. Výměna plátku je jednoduchá bez použití nářadí.
Z dalšího příslušenství zmíním plastový chránič.
Je to věc, která vám brání nechtěnému styku prstů s plátkem a také přitláčí obrobek ke stolu.
Já chránič nepoužívám. Zatím jsem „nezavadil“, ale musím říct, že obezřetnost je důležitá. Hodně energie při práci je nutno věnovat přítlaku obrobku ke stolu. Tupý plátek se umí zasekávat a má tendenci obrobek zvedat. Pokud se to stane, s plátkem se rozlučte a obrobek se vám může poškodit. Tohle se uděje i tehdy, kdy plátek namontujete zoubky směřujícími nahoru. Tento omyl se ale velice dobře „pamatuje“ a podruhé se vám nejspíš tuto chybu ze strachu o prsty udělat nepovede.
Co je mi ale záhadou, je možnost uchycení nekolíkového plátku. Toho klasického do lupenkové pilky. Pilka, respektive třmeny pro zavěšení plátků tohle umožňují a v návodu je to popsáno. Ono totiž spodní a horní rameno mají každé svoji orbitu. Každé se kýve kolem svého vlastního čepu. Tudíž pokud se do třmenů pro zavěšení upne plátek natvrdo, při pohybu nahoru a dolů je vyvracen a praskne. Tohle jsem zatím nedokázal z návodu moc pochopit, jak to ti konstruktéři mysleli. Ale je mi to jedno, lupénkové plátky nemám v úmyslu používat. Považuji to do vyřešení záhady za podivnost ze strany výrobce.
Co však patří této značkové značce nářadí důrazně vytknout, je systém ofuku řezu. To je úplně první, co odešlo v podstatě ihned. Pila má totiž svůj autonomní a pro dřevo dostatečný způsob ofuku tvořený gumovým měchem v originále schovaným pod krytem horního ramene.
Jenže měch nemá žádnou životnost. V podstatě je mačkán pohybem ramene o jeho kryt a to vytváří jakýsi semtam pohyb vzduchu. (na fotkách je měch již vymontovaný, ve skutečnosti se nachází pod žlutým plastovým krytem zhruba v místě, kde je výstup vzduchu pro hadičku z krytu – ten čudlík s dírkou)
No, nosit to 50 kilometrů prodejci na reklamaci, čekat, než to vymění, aby to po třech dnech zase prasklo, jsem neměl sílu. Prostě tohle kluci proxxonští podělali. Vyřešil jsem to zase po svém. Pokud řežu dřevo, na ofukovou trubičku nasadím hadičku z kompresoru. Sice je to otrava mít zaplé dva stroje, ale kompík mám ledničkový tichý a nefučí pořád. Navíc dává víc vzduchu.
Další možností je nasadit hadici vysavače na vývod, který je na pile vzadu dole.
Je to spíš na odsávání jemného prachu. Větší piliny to moc nepobere. Navíc je zde zase efekt zapnutého dalšího stroje. Pokud bych už zapnul vysavač, spíš by bylo účelnější hubici držet někým dalším v místě řezu.
Celkově to však nemusí ovlivnit rozhodnutí si tuto pilu koupit či nekoupit. V zásadě je to za tu cenu celkem velký a těžký stroj se kterým se dobře pracuje a vibracemi za chodu vám nevyháže talířky a hrnky z kuchyňské linky. Mě se s pilou pracuje velice dobře a sáhnu po ní kdykoliv, kdy se mi nechce ničit žilpilka, nebo nerad běhám do druhé dílny k ponku se svěrákem. Například moje výpravní budova má původ právě v tomto stroji. Na překližku je to fantazie.
Klidný chod pily a rozkmit dílů za chodu ukazují fotky spuštěného stroje:
Zmíním zde ještě druhý typ této pily, kterou mají v nabídce v podstatě za dvojnásobek ceny. Osobně bych si ji asi po zkušenostech s tímto kouskem rozmyslel. Opravdu netuším, v čem jsou zásadní rozdíly. Je tam myslím plynulá regulace a poodjížděcí stůl kvůli snažší výměně plátků. Ty se zde ale mění poměrně pohodlně, byť někdy často. Co je u dražšího modelu ještě jinak, už netuším. Nicméně kmitavý pohyb plátku má své limity, ať je ta pila sebelepší, s tím musíte počítat.
Ovšem tuto konkrétní pilu mám v oblibě a i přes některé nedostatky bych si ji po zkušenostech s ní znovu pořídil. Dále co je velice důležité, je dostupnost náhradních dílů a zajištěný servis, který by se měl do pořizovací ceny započítat. On ten „klasicistní čechizmus“, že na něčem ušetříte dva tisíce, se může ve finále pěkně prodražit. Proto je dobré si u takových strojů ohlídat, zdali má vybraná značka v Česku kvalitní a hlavně stabilní zázemí.