Leptaný žebřík a spol

Co může být na leptaném žebříku zajímavé. Cena? Možná, bývají levné. Ale jinak je žebřík prostě žebřík a nic jiného se s tím přeci dělat nedá. Nebo ano? No, uvidíme.

Normálně by si každý smrtelník představil žebřík v modelu jednoduše někde opřený o nějakou stavbu, nebo strom. Ležící někde za stodolou, nebo zavěšený pod „povaľou“, povedali by bratia :-)

Maximálně ještě tak použitý naležato jako zábradlí, možná doplněný o nějaké výplně. Jenže co všechno by se z něj mohlo dát ještě vykřesat. Něco tedy zkusíme.

A v tom mi padl do oka žebřík z produkce DK Model. Koupil jsem ho už dřív v sadě po třech kusech. Je to takový doplněk využitelný vždy a všude, proto je dobré jej mít v zásobách.

Pro svoji stavbičku plechového přístřešku jsem potřeboval nějaké doplňky. Něco z toho už asi znáte z mého rajčete, ale možná nevíte, jak vše vzniklo.

V prvé řadě jsem potřeboval židli.

Starou, používanou ke všemu, jen už ne k sezení. Jediná obstojná židle  v TT co v této chvíli znám, je z nabídky Igra Model z jejich setu kancelářského nábytku. Ten sice mám také, ale plánuji jej použít celý i se židlemi. Proto padla volba na samovýrobu.

Při pohledu na příčky žebříku a jejich rozestupy mi okamžitě blesklo. Z toho by ta židle šla postavit docela snadno. Po chvilce cvakání a ohýbání jsem stanovil konstrukci dílků a vše sletoval. A židlička byla na světě.

Stačilo ji ještě doplnit o sedák tvořený plastovou destičkou ewergreen.

Nakonec jsem jen zkontroloval proporcionalitu vůči postavě pana přednosty Nocha  a bylo hotovo.

Dále jsem pro tutéž stavbu hledal malý regál. Tohle je ze žebříku poněkud jednoduchý nápad, na to asi není třeba psát článek, ale co kdyby.

Na police je použit mosazný zbytek z leptu. Pájet to jde celkem slušně.

A když už jsem byl v tom zkracování a tváření žebříku, věděl jsem, že budu jakože potřebovat manipulovat s plechovými barely. A z leptaného žebříku vznikl rudl.

Měl jsem výhodu v tom, že jsem kdysi opravdový rudl vyráběl. Dokonce ho mám dodnes. Věděl jsem tedy, co takový rudl obnáší.

Kromě toho, že musí uvést náklad, musí také pasovat pracantovi. Pan Noch zase opět vše prověřil.

Jenže rudl potřebuje kolečka. Nojo, ale kde je tak na rychlo vzít a neleptat. Chtěl jsem nějaká vyhlížející historicky. Za komouše nabídka opravdových pojezdových koleček nebyla jako teď. Používalo se, co bylo po ruce. V dílnách a různých provozech si chlapi museli většinou tyhle krámy vyrábět.

To je určitá výhoda dovolující svobodu tvorby. Takže jsem se jal zahrabat zase v šuplíku se zásobami a za nechtem mi ulpěl leptík dnes už obligátních kol ruční brzdy pro vagony z produkce HekTTor.

Jenže mi bylo trapné hanobit výsostný znak mercedesu, tedy trojcípou hvězdu v kruhu, takovým vozidlem, jako je bastlený rudl. Tak jsem jednoduše „přidal“ paprsky zdvojením leptu. Rudl bude mít šestiloukoťáky.

Stačilo je dát na vhodnou osičku a celek sletovat. Kolečka simulují bezdušová pouze pogumovaná pojezdová kola. To zajistí barva pneumatik na obruč spolu s barvou rzi na paprsky.

A sympatický rudlík je na světě. Tak například takhle lze využít žebřík a spol :-)

Jsou to sice blbinky, které spoustu z vás napadnou i bez takovýchto článků a možná to umíte i líp. Ale prohledejte web a najděte narychlo nějaký fígl, když ho zrovna potřebujete.  A kvůli tomuhle jsem inicioval vznik této rubriky, která se od teď bude označovat ikonkou „Mininávody“ hned vedle názvu článku. Tak doufám, že toho zde časem bude spousta a nejen ode mne.