Stanice Kobylí na Moravě, část první

Pro projekt naší modulovky pro mne padl výběr z volných stanic právě na stanici Kobylí na Moravě. Je to nenáročná a nenápadná stanička o třech kolejích, které již v současnosti jsou zredukovány jen na dvě dopravní koleje. Ale já se chci v modelařině vrátit v čase cirka o 40 let zpět.  Takže se snažím vycházet ze starých schématických a polohopisných plánů.

 

Oproti současné realitě došlo k několika vzhledových a  stavebních úprav. Jednak zmizela 3 staniční manipulační kolej, tři výhybky a jedna výkolejka. Dále došlo k přeložení strouhy na pavlovickém zhlaví o nějakých 50 metrů dál a na čejčském zhlaví došlo v osmdesátých letek k necitelné rekonstrukci mostku a lehké úpravy strouhy určené pro odvod odpadních vod do Trkmanky. Takže jsem se po neúspěšných hledáních vypovídajících podkladů odhodlal ke svému řešení, které by mohlo zapadat do starých polohopisných plánů. Rozhodl jsem se tedy pro variantu tříkolejnou s prodlouženou manipulační kolejí.

Součástí stanice by měly být i vjezdové moduly…

Zde ten na pavlovickém zhlaví… ještě jen zkusmo sestavený z atypické stavebnice respektující skutečný stav.

 

Tady můžete vidět čejčský vjezdový modul již z upravenou vrchní deskou pro snadnější tvorbu 3D terénu.

 

Co čert nechtěl  je zrovna na tomto modulu nejvíce práce. Dva vodní kanály s propustky, jedna silnice, která je vlastně součástí ulice s domy. V naší terminologii se jedná o silně efektivní modul. Nu což chcou-li to tak Vaši, tak to tak musí bejt.

Pro každý modul, jsem si zhotovil takovéto orientační mapky v měřítku 1:6. Je z nich krásně patrné, kde by co mělo být, skoro jako Milanova schémata.

 

Sestavil jsem tedy dva vjezdové moduly a dva staniční moduly. Ty dva staniční moduly bylo nutné taky poupravit pro snadnou tvorbu 3D terénu.

Na obrázku je vidět již položené podloží pod koleje z korku 3 mm, na přechodových místech je položeno místo korku komatexová destička pro snadnější uchycení kolejového roštu na rozhraní.

 

Je velice přetěžké vyfotit 4 metry délky v domácích podmínkách.

 

Stejně tak bylo těžké se rozhodnout pro říznutí kolejové spojky takto na rozhraní.

Ale musím se přiznat, že už dopředu jsem se nebál..a trošku po vzoru Houmra e jeho extrémní řezání přilepených výhybek na plastových tabulích jsem do toho šel… A dopadlo to dobře..

Ještě by stálo za zmínku, že stanice Kobylí je stavěná celá na profilu code 75 od anglické firmy Peco. Takže pruty jsou zasouvány do podloží Tillig a ze stavebnic výhybek EW3 od stejné firmy je použito jen podloží. (Pokud by nekdo chtěl nějaký jazyk či součást ze stavebnice nechť mě kontaktuje.) Přezutí  výhybek do nižšího prutu mě donutila nejen  rozdílná výška kolejového prutu, ale především modelověji příznivější vzhled kolejnice. Pochopitelně to obnáší i vybroušení jazyků a srdcovek ze stejného nižšího profilu.

Výsledek je uspokojivý..no není to finescale code 55, ale rozdíl je tam znát… Ale musím podotknout, že to zase je vše viditelné jen při důkladném focení makrem…

..opravdu ten rozdíl nevidíte?

 

Zde je druhá část pavlovického zhlaví pokračující na sousední vjezdový modul. Hned za šturcíkem bude další strouha vedoucí do říčky Trkmanky. Výhybka je již částečně na propustku. Ještě v současnosti jsou v kolejišti patrné stopy po zasypaném propustku.

 

 

Rozteč kolejí jsem si ohlídal takovouto šablonkou.

 

No to bychom měli položení na pavlovickém zhlaví… tak se přesuňme na čejčské zhlaví, zde jsem se potrápil více. A to především v modelovém ztvárnění funkční výkolejky.

Jistě jste si již povšimli dvou článků na našem webu zabývajících se peripetiemi kolem stavby výkolejky od firmy Hekttor.  Já bych to asi shrnul takto… má-li být výkolejka plně funkční respektující všechny normy sjízdnosti ve vyklopeném stavu je nutné provést úpravy, na které návod neupozorňuje. Dle tohoto soudím, že není vhodná pro děti od 3 let a pro méně zdatné modeláře. Jinak řečeno i ti zdatnější ji staví na dvakrát…

Toto je první pokus.. .není třeba se teď zabývat pohonem.  Ale v této první verzi jsem spokojen nebyl…po značných úpravách samotné konstrukce i paty kolejnice docházelo k nehladkému chodu a zadrhávání při koncových polohách.

První pokus.. :-)

 

 

Druhý pokus s již mnohem lepším chodem, způsobeným hlavně přivedením vyústění bužírky pohonu až k téměř k výkolejce.

 

Zde již zakrytována bužírka a drát…a výkolejka v základové barvě.

 

 

Ve finální barvě v poloze na koleji..

 

..a vyklopená výkolejka.

Většího vyklopení se mi podařilo už jen na úkor funkčnosti celku a modelového vzhledu.

 

Závěrem první části se s Vámi rozloučím pohledem na položené čejčské  i pavlovické zhlaví.

 

 

 

Odkazy na:

………………Druhý díl.