K zajištění jednotného pohledového zážitku na sestavené moduly naší trati sjednocujeme ráz krajiny na modulech a to především na stycích čel. Norma krajiny se týká použitých kolejí, druhu a barvy štěrku i hlíny a odstíny i délky použité trávy. Určuje se výsledný stav, konkrétně jmenované materiály a postupy není nutno použít.
Normy pro krajinu naleznete v souhrnných normách:
V žádném případě se neomezuje stavitel modulu v tom, jakou krajinu si na zbytku modulu postaví, jaké použije materiály a stavební postupy. Celkový ráz krajiny by však měl odpovídat reáliím modelované tratě a období. Z doporučeného vzhledu na stycích čel by měla ostatní krajina vycházet nebo aspoň zhruba od 8 cm od rozhraní v jiný ráz krajiny plynule přecházet.
Tráva mimo násep
Tráva na náspu
4 komentáře
Ahoj, normy jsou velmi dobrá věc, při stavbě modulů se má aspoň člověk čím řídit. Ale dovolte mi jednu malou poznámku, vyplývající z praktické zkušenosti. V sekci TT-ČSD klubu Zababov právě probíhá diskuze nad stávajícími normami mechanického i elektrického rozhraní. Dospěli jsme k názoru, že není vhodné přímo uvádět výrobce a jeho produktové řady. Důvod je jednoduchý, výrobce změní výrobní program, námi uváděný materiál přestane vyrábět (jako se to stalo i v našich stávajících normách), nebo zmizí z trhu a nastane problém. Nové moduly v podstatě odporují normě a není to vlastně ani vina stavitele/majitele, protože normou požadovaný produkt již prostě není na trhu. Snažíme se tedy do nového znění naší normy zavést pojmy tak, aby neukazovaly přímo na jeden (nebo několik málo) produktů, které jsou momentálně v nabídce, ale aby byly definovány poněkud obecněji.
Dalším argumentem proti přílišnému definování barevnosti rozhraní modulů je fakt, že i ve skutečné krajině se vyskytují ostré barevné přechody. Pokud tedy modeluji skutečnou krajinu, měl bych respektovat krajinotvorbu „matičky“ přírody.
Neberte, prosím, tento příspěvek jako nějaké „hnidopišství“, ale jako postřeh z vývoje norem klubu, který letos oslavil 11 let trvání. Spíše je to skutečně jen poznámka na okraj, jak se snažíme normy řešit my a doufám, že si z toho vezmete jen to pozitivní. :-)
Držím palce a doufám, že se s Mirkem konečně posadíme ke koštovce (jdu mu volat). :-)
V. Kocman
Ahoj Víťo.
Díky za komentář. Snahou našich norem není striktně určit konkrétního výrobce a druh materiálu, ale vytvořit příklady, kterými se lze k domluvenému výsledku dostat. Chceme, aby měla krajina na našich modulech jednotný ráz odpovídající předloze. Na nejistotu v produkci konkrétních produktů jsme už narazili a řešíme ji. Vždyť ani různé šarže stejného výrobku nedokáží výrobci udělat naprosto stejné.
V klubu jsme se shodli na tom, že ostré přechody krajiny přesně kolmé na trať a opakující se po 96 metrech se v přírodě nevyskytují, takže i my se budeme snažit na rozhraních modulů přecházet plynule a jednotně. To však nechává poměrně volnou ruku staviteli modulu nebo soumodulí, aby si mimo koncová čela provedl jakoukoliv reálnou změnu krajiny.
Ač zababovský téčkař, tak musím uznat, že by se nám Mnitka určitě hodil. :-) Jeho práce mě za poslední rok nejvíc inspirovala. Pokud se jedná o případnou změnu výrobního programu, tak ta by s určitostí napáchala daleko menší škody, než když každý modulář na svůj modul použije různý materiál od různého výrobce a výsledek je „každá ves jinej pes“. V přírodě ostré přechody barev a rostlin oko nijak rušivě nevnímá. Avšak když na 10 metrech je 10 různých modul tak každá odlišnost, nepravidelnost nebo necitlivě zvolená barva je okamžitě vnímána jako rušivá. Podstatné je rovněž to, že dodržení norem je jednodušší v menším regionálním klubu, jaké jsou Moduly Brno, Ostramo, Kunčická sokolovna, než ve velké klubu s desítkami členů jako Zababov, kteří jsou navíc roztroušení po celé republice nebo i v zahraničí a schází se pouze několikrát v roce. To bude taky jeden z důvodů pro odlišné pojetí norem. Jsem zvědavý na další výsledky Vaší práce.
MarTTine,
přizmám se bez mučení. Právě barevná, kvalitativní a materiálová nesourodost jsou těmi důvody proč k modulům samotným přistupuji s jistým despektem. U nás v klubu se v dobrém smyslu slova podařilo potlačit demokracii a svobody jednotlivce tak aby právě barevná a materiálová jednotnost byla nadřazena choutkám stavitele. Myslím, že i přes toto omezení má stavitel modulu dostatečný prostor jak se realizovat. Schválené technologie nejsou navíc díky pomůckám příliš náročné na zručnost, takže lze předpokládat i u začátečníka dosažení velmi slušných výsledků.
A právě poslední pracovní setkání klubu přineslo konfrontaci schopností jednotlivců s navrženými a předvedenými technologiemi. Každý si techniku vyzkoušel, vše bylo náležitě prodiskutováno a následně odsouhlaseno. Prakticky byly stanoveny technologie, barevnost blízkého okolí tratě a přechodových rozhraní modulů. Ztvárnění ostatního jako například polí, cest, vodních toků je na každém jednotlivci s tím, že musí být dodržen barevný soulad s okolními zanormovanými plochami. Na těchto plochách je tedy možné použít např travní vlákna jiných než normovaných odstínů smíchaných s vlákny normovanými pro potlačení kontrastu (vlhká/suchá místa).
Sám cítím, jak v klubu jednotlivci získávají „specializace“ do kterých jim nikdo nevstupuje. Čas ukáže jestli je to tak dobře.
MarTTine jak rád bych se jmenoval HOnza aby už ze jména bylo vše jasné ;-)