Nejednalo se o obvyklé modelářské setkání, ale o akci pro veřejnost (pozvánka). Ale od začátku.
Jeden z našich členů nás požádal, zda bychom nebyli ochotni představit část svých modulů veřejnosti jako doprovodnou akci oslav 150 let trati Břeclav – Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov (- Znojmo)
Inu proč ne. V pátek 26. 8. jsem se zpožděním dorazil na místo. Prostor byl menší než ten, ve kterém se obvykle scházíme, a ještě bylo třeba nechat nějaký pro veřejnost. Proto byla v akci jen část modulů a ani se nezúčastnili všichni členové. Kladně se projevila zkušenost zúčastněných, vše už bylo na nohách a čekalo se na poslední modul, abychom vše spojili a mohli začít s elektrifikací. Ideální čas na večeři, za kterou děkujeme organizátorům celých oslav.
Skromnější layout vedl ze skryté stanice Zaječí, která před akcí prošla rekonstrukcí od Davida, přes Uhřice, odbočku Čejč, zastávku Terezín, Velké Pavlovice, zastávku Dambořice a stanici Kobylí, do skryté stanice Hodonín. Z odbočky Čejč vedla krátká trať do koncové stanice Hevlín.
Po večeři jsme vše sestavili, zapojili, popovídali si a šli spát. V sobotu nás čeká ježdění a návštěvníci.
Součástí akce byla i výstava nejrůznějších, se železnicí souvisejících, artefaktů, které nashromáždil Marek. U mnoha měl popisky oč se jedná a k čemu daná věc slouží. I vzdělávací rozměr akce tedy byl částečně splněn.
Sobota ráno, snídaně, byli jsme se podívat na lávku přes nádraží na příjezd vlaku a pak předběhli první návštěvníky, aby nečekali před zamčenou tělocvičnou.
Stejně jako layout i grafikon připravil Lubomír. Kvůli výstavnímu ježdění bylo třeba provoz trochu zahustit a ustoupit od modelování provozu skutečného. Žádné vozové karty, žádné objednávání přepravy, hlavně, ať se něco hýbe a je minimum prodlev. Z čeho byly ústupky jen minimální byla vozidla. III. epocha, je III. epocha a umožnila nám provozovat parní i motorovou trakci. Tři osobní vlaky, dva Pn a jeden manipulační bylo asi maximum, co se na layout vešlo.
Jezdili jsme, podle ohlasů se vláčky líbily dětem i dospělým a když polevil největší nápor, mohli jsme využít toho, že používáme bezdrátové ovladače a svěřit „řízení vlaku“ některým dětem z publika. Zářící oči a velmi neochotný odchod, když už musely odejít byla příjemná odměna. Kdyby byly Vánoce dřív, Ježíšek by měl asi hodně žádostí o vláček.
Po odchodu posledních návštěvníků, jsme zamkli tělocvičnu a stylově odjeli vlakem do Hevlína na večeři. Děkujeme pořadatelům za svezení. Zpátky se dva členové vraceli pěšky po kolejích, zbytek využil autobus. Následoval večerní pokec a spánek, který jsem potřeboval. Opravdu jsem toho měl za celý den dost.
V neděli ráno jsme zabalili a začali nakládat, takže začalo řádně pršet. Murphyho zákony prostě platí. Nakonec jsme za cenu promočených oděvů vše nacpali do aut a rozjeli se domů.
Podle ohlasů v klubovém chatu jsme si odnesli nějaká ponaučení, třeba že příště by bylo vhodné mít odpadkový koš pro návštěvníky, a chuť něco podobného zopakovat, ty šťastné děti za to opravdu stály.
Jak výročí tratě natočili jiní
Tady natočili i na naše modely a další videa z oslav zejména o velkých vlacích najdete na YouTube.