Dílna 13 – čištění kolejí

Celkem klíčové téma provozování modelového kolejiště, bez kterého to vlastně jezdit nebude. Jeden ze způsobů vám nyní ukážu.

Bohužel asi zklamu ty, co mají kolejiště protkané tunely, trolejemi a skrytými nádražími v podpalubí. Ikdyž i pro ně na konci článku možná svitne naděje. Ale tato metoda je primárně dělaná pro nás moduláře. Nepovažuju za nutné při modulovém provozu tahat nějaký čistící vagon pro preventivní čištění. V zásadě při ježdění čistíme koleje vždy před spuštěním grafikonu a pak už jen jezdíme. Proto jsem použil koncept vozíku tlačeného rukou na tyčce.

Myšlenka šetrného a účinného čištění kolejí mne trápila v podstatě od počátku existence našeho klubu. Doposud jsme koleje čistili gumou, hadříkem napuštěným v izopropylu, či všelijakými udělátky na tyčce s nějakou mechovkou. Vždy mi na těchto čistítkách vadil stěr nejen kolejnic, ale i okolí. Hlavně v místech přejezdů, nástupišť, nepojížděných částí výhybek a pod. Od počátku samotné existence myšlenky jsem věděl, že čistící prvek musí být nutně přesně veden. Musel to tedy být vozík schopný jízdy po kolejích. Uvažoval jsem i o kombinaci s vysavačem, který pro běžný provozní „meziúklid“ na modulišti nepovažuju za podstatný. Ale i ten jsem nakonec implementoval.

Až sem bylo vymýšlení udělátka snadné. Horší bylo vymyslet samotné stírací médium. Kritéria byla logická: šetrné ke kolejivu (ne jako brousící guma), buď s dlouhou životností, nebo velmi levné a snadno výměnné bez použití nástrojů, schopné čistit i jazyky výměn proti hrotu bez rizika jejich vytržení. Tím pádem jsem zavrhl všechny druhy filců a jiných kompaktních tkanin a mechových hmot. A nezbylo nic….až na jednu věc – obyčejnou vyčiněnou kůži. Pak stačilo na internetu najít hotový produkt, koženou šňůru o průměru 1mm a jí přizpůsobit držák. Kůže se totiž netrhá, nepouští chlupy a po ohlazení na rovné kolejnici si s ní lze troufnout i proti hrotu jazyku výměny.

Po nápadu a projití nabídky na internetu jsem nakoupil potřebný materiál a sedl k počítači a vozík nakreslil jako model pro tisk z resinu. Filament jsem zavrhl kvůli přesnosti tištěných dílů, která musí být alespoň na pět setin. Samotný vozík funguje tak že jeho čistící část je k tyčce spojena kloubem. Ten jsem taky nakonec udělal jako tištěný, byť v nabídce jsou všelijaké klouby s kovovou kuličkou a nylonovým pouzdrem. Pak bych ale musel ještě složitě vymýšlet nějaké uchycení pouzdra na vozík. Ten resin je naštěstí dostatečně pevný a kloub funguje skvěle. Akorát se musí namazat. Větší vůli jsem v něm dělat nechtěl, nemusel by být tolik spolehlivý.

Kloub tlačí na držák destiček, ve kterých je nasunuta kožená šňůra. Tlakem na tyčku tedy regulujeme přítlak smykadel po kolejnici. Držák je k vozíku připojen přes přesné kluzné uložení umožňující vertikální pohyb a je odpružen pěnovou hmotou. Primárně jsem chtěl použít vinuté tlačné pružinky, ale nejdřív jsem chtěl vše vyzkoušet a použil pěnu. Ta se nakonec osvědčila, tak jsem jí nechal. Vozík ke kolejím tedy přitláčí pouze pěnová hmota držáku čistících destiček.

Trochu jsem lavíroval nad koly. Bál jsem se hrotového, nebo čepového uložení klasické nápravy. Jednak by to bylo dost pracné na zabudování a taky chatrnější. I když na to moc velká síla nepůsobí, v podstatě jen ta trochu stlačená pěna. Vyzkoušel jsem běžná valivá ložiska s límcem. Jsou sice širší, než běžné modelové kolo, okolek je zase nižší a vyžaduje trochu jistější ruku při vedení vozíku na tyčce, ale je to dostatečné, robustní řešení, kde stačí na vytištěný vozík ložiska jen nasunout a trošku sevřít na správný rozchod ve svěráčku. Nižší okolek se nám navíc hodí v místech, kde máme položeno kolejivo filigran na dřevěných pražcích. To je známo nízkou kolejnicí a vyššími šrouby podkladnic. Starší vozidla s vyššími okolky po tom kolejivu umí drkotat. Ložiska mají rozměr 2,5x5x8(9,2). Toto řešení je výhodné nejen snadným sestavením, ale i izolací obou stran kol a nezávislým otáčením koleček v obloucích.

Destičky se snadno vysouvají z držáku směrem dolů a jsou oboustranné. Použitou destičku tedy otočíme a zasuneme zpět. Po opotřebení obou stran se destička vymění za novou. Tělo destičky se použije opakovaně, pouze se z něj vydloubne kožená šňůrka a založí nová. Štěrbina v destičce je tvarovaná na tento konkrétní výrobek. S případnou změnou výrobce by bylo asi nutno destičku upravit a vytisknout znovu. Kůže se jen zakládá, nevlepuje se. Lze ji použít suchou, nebo napustit izopropylem, respektive čímkoli, co kůže a kolejnice snese.

Koženou šňůrku jsem koupil na internetu za 12Kč za metr. Na jednu sadu dvou destiček o dvou šňůrkách je potřeba celkem 65mm šňůrky i s odřezky zkosených náběhů. To je jediná ztratná položka za čištění kolejiva, pokud nepočítám vlhčení kůže a baterie do vysavače.

Ještě se zmíním o verzi s vysavačem. Na čelech vozíku jsou sací hubice s vývodkami do hadiček. Ty jsem použil silikonové a velmi poddajné. Obyčejné plastové znemožňují pohyb vozíku a neustále ho vyšinují. Přemýšlel jsem nad sofistikovanými tvarovci, kterými by se sací potrubí svedlo do hliníkové trubky. Nakonec je tvarovec pouze na vysavači. Je tištěn z filamentu a respektuje vstupní část vysavače. Vše je jen zasunuto natěsno do sebe. Nic jsem nelepil. Vysavač ale není žádný výbuch. Sací síla nulanula nic. To už je lepší koleje převysávat napřed něčím silnějším, a pak jen setřít stírátkem.

No, a na závěr se pokusím pokračovat přeci jen myšlenkou taženého čistícího vozu. Těm z vás, kterým se podaří opustit stigma vysávání, mohu říct, že upravit stávající vozík na vlečený vlakem bude celkem snadné. Z držáku destiček se odstraní kloubík a vytvoří se plocha pro umístění závaží. Jeho hmotnost bude záviset na potřebě přítlaku smykadel a na síle tažného vozidla. Je jasné, že takový vůz bude klást celkem odpor, bude tedy vhodné jej řadit vždy za lokomotivu. Implementovat do něj spřáhla nebude nic težkého. No a schovat jej do nějakého modelového kabátu by taky šlo. Pouze se ztíží přístup k výměnným destičkám. Nyní má vozík rozvor náprav 30mm. Jestli se to něčemu podobá nevím, ale v programu pro 3D je to snadná úprava.

Takže to je vše. Obě čistítka teď musí projít zkouškou na setkání a pak se uvidí, kam se to posune dál. Osobně tipuji, že z toho jednoho sundám ten vysavač.