Autor: Mirek-TT, Martin Černý
V prvním článku o digitalizaci modelu V60 od firmy Tillig jsem psal, že ozvučení modelu bude obtížné až nemožné. Pro další modeláře po republice, a hlavně pak pro mého kolegu Mirka-TT se moje tvrzení stalo výzvou. Začal pracovat na z jeho pohledu nutných úpravách, kterých já jsem se neodvážil. Sepsali jsem spolu proto pokračování textu se současným stavem věci.
Jaké jsou tedy ty nové úpravy? Jednak je zapracovaná pružinková kinematika Peho namísto původně kupované magnetické otočené šachty Peho. Ta se ukázala velmi slabá a špatně se vracející do základní polohy. Dále Mirek začal řešit frézování pojezdu pro možnost ozvučení. Současně s jeho postupujícími pracemi se mi nezávisle ozval modelář pan Charuza ze Zlína. Ten mi poslal fotografie svého provedení s tím, jestli bych mohl drobně upravit rozložení součástek, že by mu to velmi pomohlo. Jeho řešení mě přesvědčilo, že i já chci tenhle model ozvučený!
Nakonec vznikly dva odlišné postupy, které se liší typem použitého dekodéru.
- Verze Mirek-TT – rozměrnější dekodér MX658N18, reproduktor součástí rámu a jeden upevňovací šroubek desky elektroniky.
- Verze MarTTy/Charuza – menší dekodér MX659N18 a reproduktor součástí rámu, s oběma zachovanými upevňovacími šrouby.
Postupně Vám s Mirkem-TT společně na dalších řádcích popíšeme obě řešení. Na následujícím obrázku 1 je vidět porovnání rozsahu úprav pojezdů z pohledu úprav pro umístění dekodéru a reproduktoru.
Verze pro větší zvukový dekodér je na obrázku VLEVO (pro Zimo MX658N18) a vyžaduje rozšíření a prodloužení prostoru pro dekodér. Pohltí i otvor se závitem pro jeden upevňovací šroub. Jeho nahrazení fosforbronzovými pružinami bude vidět na fotkách na konci článku. Verze pro menší zvukový dekodér je na obrázku VPRAVO (Zimo MX659N18) a vyžaduje pouze prodloužení dekodérového prostoru v rámu o cca jeden milimetr. Otvor pro šroubek zůstává zachován.
Začneme popisem úprav společných pro obě řešení.
Náhrada otočné šachty pružinkovu kinematikou Peho
Při provozním zkoušení se ukázaly slabiny magnetické otočné šachty od Peho, kterou jsem v prototypu použil. Při osazení digitálním spřáhlem zhoršují přívodní vodiče volnost pohybu, což magnetický systém není schopný kvalitně kompenzovat, a tak není schopný spřáhlo vracet z krajních poloh na osu kolejí. Pružinková kinematika Peho má v tomto ohledu daleko lepší vlastnosti, hlavně sílu.
Úprava rámu pro použití pružinkové kinematiky PEHO je dosti náročná na strojní vybavení a přesnost práce, ale je proveditelná. Základní představu získáte z obrázku 2. Tato úprava poskytne i možnost mnohem modelovějšího provedení čelníku. Na první pohled se může zdát, že kinematika zruší otvory pro šroubky držící spodní kryt převodů s koly, ale není se čeho bát. Šroubky jsou natolik krátké, že na kinematiku vůbec nedosáhnou. Je tam však určité úskalí v tom, že se musí dostatečně zahloubit prostor pro dosedací plochu kinematiky. Pokud se tohle neprovede akorátně, pak bude o kinematiku drhnout ozubené kolo nápravy. Nesnadná práce je pak „poddlabání“ rámu v místě pod upevňovacími šroubky krytu pojezdu. Záhlub pod čelníkem, v prostoru převodů a ono poddlabání musí být v rovině, jinak kinematika nedosedne přesně k rámu a může kolidovat s převody, což je vidět v detailu na obrázku 3.
Detail zkušebně usazené kinematiky ze strany převodů je vidět v detailu na obrázku 4. Pružinka je svojí horní hranou pod profilem ozubených kol.
Zkouška, zda nedrhne kinematika o ozubené kolo, se provede vložením osy jalového hřídele, který jako jediný není spojen se spojnicí čepy, na poslední pozici nápravy.
Jako další vylepšení při použití pružinkových kinematik PEHO se nabídla možnost zhotovit rozpojitelné přívody k digitálním spřáhlům (budou-li instalována). Vylepšení spočívá v instalaci dvojice mikrokonektorů na každé z čel umístěných po stranách kinematik. Detail je vidět na obrázku 7. Jedná se o miniaturní dutinky a kolíky o rozteči 1,27mm, které se dají koupit například v GME. Toto řešení je výhodné, protože umožňuje demontáž a zpětnou montáž digitálních spřáhel bez nutnosti rozebírat lokomotivu a pájet vodiče, například při čištění modelu. Digitální spřáhla lze tak i v případě potřeby jednoduše zaměnit za klasická do šachty. Elektronice odpojení nevadí. Bez připojených spřáhel bude na povel „rozpojení“ reagovat popojetím a zvukem, ale jinak se nestane nic.
Odfrézování místa pro reproduktor – ozvučnici
Ještě před vlastní modelařinou a finálním usazováním elektroniky nás ještě čeká hrubější úprava pojezdu pro uložení dekodéru a také pro získání ozvučnice pro reproduktor.
Varianta a) frézování pro větší dekodér
Dekodér Zimo MX658N18 má oproti svému menšímu bratru asi o 5mm větší délku a současně i větší šířku. Naopak má parametrově vyšší proudovou zatížitelnost a dost z nás ho má ještě někde v zásobách. Jeho rozměrům odpovídá i větší nutnost frézování materiálu. Jak je na obrázku 8 vidět, tak dekodér zasahuje i do prostoru upevňovacího šroubku. Ozvučnice reproduktoru přímo sousedí s čelem lokomotivy. Alternativní upevnění pomocí fosforbronzových plechů bude vidět na konci článku. Otvor budoucí ozvučnice v pojezdu je schválně vyfrézovaný větší, aby celá ozvučnice měla větší objem a je zakrytý plastovým mezikusem, který přizpůsobuje styčný profil reproduktoru k plošce pojezdu. První ručně vysochaný prototyp je na obrázku 9. Dnes už je k dispozici připravený 3D tisk.
Varianta b) frézování pro menší dekodér
Aby se do pojezdu vešel menší dekodér stačí odfrézovat jen menší kus prostoru mezi osově uloženým šroubem a šachtou se šnekem. I ten nejmenší zvukový dekodér Zimo s Next18 je delší, než je původní otvor v pojezdu. Pro tuto variantu se počítá s osazením dekodérem MX659N18 (zvukový projekt od Jacka). Parametrově má sice nižší proudové zatížení, ale pro posunovací lokomotivu vyhoví. Pro reproduktor se vyfrézuje nejprve zahloubení a poté ještě otvor vytvářející ozvučnici. Kolega MirekTT mi pomocí stahováku vyndal i zbytek ozubených koleček, takže pro frézování skutečně zůstala jen masa kovového odlitku. Na obrázku 10 je vidět až stav po odfrézování pojezdu a opětovné instalaci ozubených kol, ale před finálním lakováním. Detailní pohled na prostor frézování je pak na obrázku 11.
I zde, stejně jako u verze pro větší dekodér, je otvor budoucí ozvučnice v pojezdu schválně vyfrézovaný větší, aby celá ozvučnice měla větší objem. Pro utěsnění s reproduktorem je shora překrytá plastovým krytem s otvorem, který současně elektricky izoluje kovovou obrubu reproduktoru. Použitý reproduktor 12×8 mm je na ní pevně přilepený. Už odfrézovaný, odstrojený a isopropylem odmaštěný pojezd se nastříká autosprejem Dupli Aerosol Art černé matné barvy. Vše schne velmi rychle, jen přes noc. Místo pro přilepení reproduktoru je cíleně maskované, aby v lepeném spoji nebyla barva, která by se mohla odloupnout vlivem vibrací reproduktoru a tím by došlo ke ztrátě těsnosti s ozvučnicí.
Pro názornost je na obrázku 12 detail uložení součástek na desce plošných spojů a kam mají zapadnout v pojezdu. Na obrázku jsou vidět i již přilepené distanční podložky (jsou součástí balení) pro uchycení elektroniky.
S ohledem na zvolený reproduktor, který má kovové okraje a kontakty blízko ke kovové mase odlitku, jsem okolí bočních stěn oblepil elektrikářskou lepící páskou. K reproduktoru jsem připájel dvojici tenkých lankových vodičů s dostatečnou rezervou a na horní hranu jsem ještě přilepil pěnovou lepící pásku, abych zajistil, že nemůže dojít ani k náhodnému dotyku těla reproduktoru o součástky na desce plošných spojů.
Tím je hrubá práce na pojezdu ukončená. Elektronika se usazuje až po opětovném sestavení pojezdu (ozubená kola, plastové díly…).
Modelářská úprava čelníku
Po hrubé práci nastává chvíle modelaření. Pokud se kinematiku již v předchozím bodě povedlo usadit tak, aby nedrhla o ozubené kolo nápravy, lze na plastovém rámu zakrýt otvor po očkovém spřáhle a doplnit desku s tažným hákem. Dále je pro modelovější vzhled lokomotivy možné trošku zaoblit hrany čelníku. Sice přijdete o žlutočerné pruhy, ale ty se snadno nahradí obtisky. Kromě toho se stejně musí přestříkat čelník kvůli zakrytí otvoru po spřáhle s deskou tažného háku. Deska je použita z univerzálního leptu, který je běžně k dostání.
A ještě něco, na takto upravenou lokomotivu lze dolepit brzdové hadice z příbalového sáčku dodávaného s modelem. Rozkyv kinematiky k nim téměř nezasahuje a hadice neovlivňují chod digitálních, ani klasických spřáhel.
Usazení elektroniky
Usazení elektroniky je v zásadě shodné s popisem v předchozím článku (Moduly Brno – V60 digitalizace). Změny jsou hlavně v pozici komponent pro snazší zástavbu. Funkční vlastnosti zůstaly shodné. Ještě v rozebraném stavu je výhodné připájet přívodní vodiče od motoru a reproduktoru a až poté modul elektroniky zaklápět. Montáž desky elektroniky je opět vhodná až po kompletním osazení pojezdu všemi plastovými díly a doplňky, vyjma karosérie. Protažené vodiče od konektorů pro spřáhla je vhodné pájet až jako poslední po sesazení elektroniky. V bočním obrysu desek jsou drážky pro protažení k přilehlým ploškám.
Na obrázku 16 je vše názorně vidět. Na pojezdu vpravo možná náhrada upevňovacího šroubku elektroniky pomocí fosforbronzových pásků, které jsou zaháknuté za vybrání v závaží, které tam je již z výroby. Pozdější zkušenosti s úpravami V60 popsanými v tomto článku ukázaly, že po pečlivém zavázání motoru do rámu tyto pásky nejsou nutné. Vše přidrží první šroubek desky elektroniky a pak západky karoserie. Současně je na obrázku vidět i vedení vodičů od reproduktorů a spřáhel pro obě varianty.
Jak vypadá finální provedení čela zespod a připojení a usazení dig. spřáhla je vidět na obrázku 17. Nikde nic nezavazí a o detaily modelu se také nepřijde. Při použití leptaného čelníku se naopak modelovost výrazně zvýší.
Závěr
Současná podoba už byla realizovaná v pěti různých lokomotivách. Všichni majitelé si ji pochvalují. Zvuk je s novou ozvučnicí nádherně plný, a to i s reproduktorem poměrně malých rozměrů. Zvukový projekt Jacek je špičkový a dovolí člověku si hrát na vlečce na skutečného strojvedoucího. Skoro všechny funkční klávesy mají svůj skutečný provozní zvuk! Výměna kinematiky Peho jednoznačně zlepšila parametry práce s digitálním spřáhlem. Původní provedení jsem zvolil, jelikož bylo přímo od Peho určené pro daný model, ale magnetická verze byla jednoznačně cestou zpět. Hlavní potíže byly při svěšování. Pružinkové se vrací krásně do základní polohy a ani mírný odpor kladený vodiči mu nevadí. To ještě výrazně snižuje jakoukoliv nutnost ručního zásahu mezi vozy.
Související články
Digitalizační sada je v prodeji na e-shopu TT-Modelář (Eshop TT-Modelář – V60-TLG-WW-SET). Pokud budete mít zájem o tuto celkovou úpravu, tak ji lze objednat tamtéž, a to včetně kompletního ozvučení. Podmínkou je dodání pouze pojezdu bez karosérie.
Pokud již máte sadu i model doma, pak se můžete obrátit i přímo na mě emailem a já se pokusím vše zajistit (martin.cerny@martin-cerny.cz).