Čas ubíhá, členové klubu odcházejí a přicházejí. Pro ty nové neznalé a staré zapomnětlivé jsem se rozhodl sepsat počátky a milníky klubu. A protože ani moje paměť nesahá ke všem historickým událostem, ocením případné doplnění.
Doba předklubová
Vznik klubu se podařil díky internetovému diskuznímu fóru, kam zavítalo několik brněnských modelářů a příznivců modelové železnice. Od roku 2007 si modeláři psali v tématu Brno a okolí, načež vyvstal návrh na osobní setkání. K prvnímu setkání došlo v pátek 8. 1. 2010 a druhému s vyšší účastí ve čtvrtek 25. 2. 2010, obě v restauraci Pekanda (v roce 2021 je na jejím místě už jiný podnik). Tím účastníci založili tradici setkávání modelářů v Brně. Polovina účastníků těchto setkání se později stala členy klubu.
Květnová schůze už byla svolána do restaurace Slunečnice. V průběhu roku diskuze plynula, řešila se domácí kolejiště a pár účastníků přišlo s myšlenkou modulů. Na jednom ze setkání byly moduly a jejich výhody nesměle představeny, s tím, že jeden účastník je prostě začal stavět a jestli by se k němu někdo nepřidal. A druhý se našel, začal plánovat domácí kolejiště na modulech. Ke konci roku 2010 tak byly postaveny první moduly dvou modelářů a další kolegové již byli myšlenkou stavby modulů značně nahlodáni. Potřeba začít koordinovat společná setkání vytvořila tlak na lepší organizaci budoucích modulářů. Výsledkem byl návrh na vlastní klub.
K založení klubu došlo ve čtvrtek 3. 3. 2011 ve Slunečnici. Ke klubu se přidali přítomní: Tomáš C., Marek, Michal, Mirek P., Tomáš H., Martin K. a David. Posledním přítomným byl Lubomír, který se ke klubu přidal později. Zvolili jsme předsedu, zástupce a tiskového mluvčího. Jméno klubu jsme tenkrát nevybrali, ale věděli jsme, že by to měla být kombinace slov Brno, TT a moduly. Pro běžnou komunikaci mezi členy jsme dohodli Skype.
Začátky klubu
První dva roky byly takové tápající. Shodli jsme se na budování tématu konkrétní reálné tratě, sestavovali jsme první normy pro výrobu modulů, stavěli a zkoušeli sjízdnost modulů. Klub se rozrostl o největší počet členů.
V březnu 2011 jsme se seznámili s čelem modulů ve tvaru PP (pláň), který se nám ze všech používaných tvarů líbil nejvíce pro svou modelovou věrnost a častý výskyt podobné krajiny na námi budovaných tratích. Začali jsme ho více používat a popularizovat.
V neděli 19. 6. 2011 jsme uskutečnili První provozní setkání. Konalo se v předsálí obecního domu v Žebětíně. Šlo vlastně o první větší test, zda budou naše moduly vůbec mechanicky a elektricky propojitelné. Na malém účku bez stanic s jedinou zastávkou jsme vychytali první mouchy a jezdili tam a zpět mimoepošními vlaky. Součástí setkání byla i ukázka zatravňování statickou trávou a možností digitálního ovládání vlaků.
Pravidelná setkávání v restauraci jsme narušili pořádáním jednodenních workshopů.
Druhé provozní setkání, i když bylo původně plánováno na konec roku 2011, jsme přeložili na leden 2012. Tam už jsme měli dvě zastávky, dvě stanice a jedno skryté nádraží do smyčky. Poprvé jsme si rozdělili funkce na výpravčí a strojvedoucí. Vyzkoušeli jsme si tahání kabelu pro ovladače (XpressNet) a telefony. A protože jsme již byli v žebětínském sále, došlo při sestavování kolejiště poprvé na konfrontaci plánu s realitou, tedy stěhování sestavených modulů, abychom se do místnosti vešli. Také jsme si potvrdili název klubu Moduly Brno, abychom následně založili tyto webové stránky, interní diskuzi a začali používat první klubové logo na motivy čela PP.
Třetí provozní setkání v červnu 2012 přineslo hodiny modelového času, první jízdy dle grafikonu, odbočnou trať, úvraťovou stanici, připojení modelářů z jiného klubu a kamerový vlak. Množství práce a času při sestavování a sklízení nás motivovalo k tomu, že každé následující klubové provozní setkání pak bylo vícedenní s přespáním. Také jsme se dohodli, že právě dvě klubová provozní setkání ročně (jaro a podzim) jsou tím, co nám vyhovuje nejvíce.
Rychlý rozvoj
Třetí rok existence klubu byl ve znamení velké expanze modulů. Členy jsme už měli a skoro každý chtěl mít své moduly a mnozí i stanici. Výroba jela naplno, přicházeli jsme s mnoha invencemi (hliníkové nohy, uchycení sloupů, čepování soumodulí, travnění fakírem). Zároveň jsme cítili, že pokud máme v konstrukci a vzhledu modulů něco změnit, tak je poslední příležitost, než jich bude na centrální změnu moc. Snažili jsme se proto krotit spontánnost a některé věci podchytit normami, které se možná až často měnily podle používaných metod a dosahovaných výsledků zejména v oblasti krajinotvorby.
Kromě vláčků jsme začali řešit i mezilidské vztahy. Našli se modeláři, kteří chtěli vytěžovat zdroje klubu. Někteří členové vodili na setkání nedisciplinované návštěvníky. Poprvé se začala řešit pověst klubů kvůli veřejným vyjádřením jeho členů. Odešel jeden zakládající člen klubu. Abychom klub udrželi, museli jsme zkrotit volnost přerůstající v anarchii, začali jsme regulovat přijímání členů a vyjasnili si organizaci provozních setkání.
V roce 2013 jsme si pořídili nové jednodušší logo, které s jemnou úpravou používáme dodnes.
Během roku 2013 jsme s rozrůstajícím počtem provozovaných vlaků začali posilovat elektronické řešení a začali ho škálovat. Pořídili jsme si centrálu Roco Z21. Začali jsme pracovat na zjednodušení telefonního vedení a vůbec na způsobech, jak urychlit a zjednodušit stavbu layoutu na setkáních. Zrychlení jsme zavedli i do stravování a pomalé návštěvy restaurací nahradil klubový guláš.
Následujícího roku jsme změnili působiště a na klubová setkání začali jezdit do Pozořic. Premiéru tam měla naše elektrobedna. Pár týdnu na to se malá skupina členů poprvé vypravila za klub do světa. Jeli jsme prezentovat svoje moduly a nasát inspiraci do Maďarska na Temofeszt 2014. Tím také začala tradice zahraničních výprav s moduly, kterou absolvujeme zhruba jednou ročně.
Stabilizace klubu
Koncem roku 2015 jsme po desátém provozním setkání, a tedy po téměř pěti letech existence klubu, začali poprvé bilancovat, co jsme za tu dobu dokázali. Tři po sobě jdoucí setkání vypadala skoro identicky a cíl byl jasný: vycvičit členy na provoz tak dobře, abychom se silným základem mohli pokračovat v rozvoji.
Pozvolný posun dále
Do provozu jsme zavedli vozové karty (2016). Uspořádali jsme jedno celoklubové setkání formou výstavy společně s jiným klubem (2017). Tento formát nás ale nezaujal a vrátili jsme se k pořádání provozních setkání v klubovém pojetí. Přešli jsme na bezdrátovou technologii ovládání vlaků a telefonii. Do layoutu jsme zapojili jinde osvědčené podlézací mosty a vyzkoušeli komentované prohlídky při veřejné dvouhodinovce. Navázali jsme kontakty s podobně smýšlejícími modeláři a příznivci. Podíleli jsme se na vzpomínkové akci při výročí námi budované tratě a kontaktovali pamětníky a další odborníky. Začali jsme používat 3D tisk. Po pečlivé přípravě začala stavba celoklubového projektu stanice Čejč (2018).
Oslava a nemoc
I když to někteří považovali za trochu předčasné, oslavili jsme 20. 6. 2020 na devatenáctém provozním setkání deset let společného setkávání a výročí klubu. Jak se ukázalo později, byla oslava na poslední chvíli, neboť kvůli zlé nemoci a z důvodu vládních nařízení se dvacáté setkání nekonalo v původním termínu.
V této době plné omezení jsme činnost přesunuli do našich domovů a na Internet. Založili jsme plodnou debatu o modelové vegetaci, ve které se prezentuje náš aktuální domácí vývoj a výroba keřů, stromů a dalšího zeleniska. Někdo přestavoval svou stanici na nové moduly, další se zapojili do vývoje návěstního opakovače a mlčící většina pomalu vylepšuje své moduly a vozový park.
A co bude dál?
Připravujeme další kontaktní setkání na dobu, kdy to bude umožněno. S bohatou a plodnou historií směřujeme k dalším výzvám a úspěchům v budoucnu. :-)
Poslední aktualizace 3. 3. 2021, deset let od založení.