Další stavbu, kterou jsem nejen já u nás v klubu nucen projít, je výkolejka. Leptaná stavebnice zela v mém arzenálu zásob poměrně dlouho a čekala na příležitost, která vyplynula ze stavby soumodulí stanice Velké Pavlovice. Nastal čas vyndat ji ze šuplíku a pustit se do práce. Samotná stavebnice od firmy Hekttor je nepochybně zpracována poměrně přesně dle originálu, a precizně zmenšena do modelové velikosti TT. Bohužel v kombinaci s ne zcela modelovými kolejovými pruty, dokáže modeláři nachystat nejednu horkou chvilku.
Moje představa, že jednu spíchnu pro sebe a zbývající dám na Aukro, vzala brzy za své. Výkolejka je navržena dost precizně, dílky jsou malinkaté a leptík obsahuje i odlitky litinového můstku výkolejky.
Výkolejka jde pěkně sestavit, jenže má jednu malou vadu. Její sklopné rameno se neodklápí dostatečně a většina vozidel zavadí o nedostatečně odklopený můstek ložisky kol, nebo maskami podvozků či rozvody par.
Sám vlastně ani nevím, jakou přesně výkolejku stavebnice znázorňuje a nevím, jak moc se má můstek odklápět. Studiem internetu jsem toho moc nezjistil a vycházeje z fotonávodu na Houmrových stránkách jsem chtěl výkolejku taktéž odklopnou zcela až k zemi.
Mám několik poznatků pro úpravy, které jsou nezbytně nutné pro zesjízdnění výkolejky a které nenajdete ani ve velmi strohém návodu, a ani u Houmra, který úpravy prokazatelně dělal. To samozřejmě není výtka, jen si dovoluji upozornit na detaily.
Prvním úskalím je poloha a ohyb plechové přídržnice. Jelikož je Hekttor znám svou přesností zmenšenin vůči předloze, podezřívám tohoto výrobce, že nebere v úvahu možnosti měřítka co do provozu. Ale maketovost je zachována špičkově, to se musí nechat. V tomto případě jde o to, že litinový můstek výkolejky má ve skutečnosti nejen ležet přes hlavu kolejnice, ale překrývat i štěrbinu mezi kolejnicí a přídržnicí a ležet i hranou na přídržnici. V hranách obou dílů jsou k tomu dokonce vytvořeny jemné západky. Toho ale vzhledem k velikosti kolejnice v TT a kola vozidel bezpečně dosáhnout nelze. Možná právě proto nemá přídržnice ohybový průlept a je nutno ji ohýbat podle toho, jak to vyjde, a to v ohýbačce, nebo kleštích.
Dalším průšvihem je, že pokud se přeci jen budete snažit, aby můstek dovíral až na hranu přídržnice, budete nuceni osu sklopného raménka umístit co nejblíže kolejnice z venku. A to je kámen úrazu. Při sklápění se totiž protizávaží na sklopném raménku opře o patu kolejnice a výkolejka nejde zcela odklopit tak, aby nevadila projíždějícím vozidlům. Bohužel jakýmkoliv umísťováním výkolejky bez ohledu na přídržnici stejně nedosáhnete bezpečného odklopení. Kolejnice se totiž musí z vnější strany odspodu odbrousit v prostoru mezi dvěma pražci, mezi kterými je výkolejka umístěna. A to tak, že se odebere nejen pata, ale i poměrná část stojiny, aby se těsně neprobrousila kolejnice na druhou stranu ke své zbývající části paty zevnitř. U Houmra na fotkách je odbroušení kolejnice dobře patrné.
Kromě zbroušení kolejnice, které stejně moc nepořeší problém s odklápěním a přídržnicí, je nutno ještě zkrátit vyložení závaží na raménku. Jsou na něm na každé straně dva otvůrky. Ten blíže můstku je osa rotace, ten krajní je pro závaží. Pokud se závaží posune blíže ose rotace, tak spolu s úběrem kolejnice získáte dostatek prostoru pro úplné sklopení můstku a bude se dát obstojně přiblížit i ke hraně přídržnice. Proto jsem na raménku převrtal otvory pro závaží blíže k ose a konce ramének zakrátil.
Zde je vložen zpět do planžety upravený díl se zkráceným raménkem pro porovnání s původním tvarem.
Bohužel mně tento výzkum stál tři výkolejky z celkového počtu šesti kusů, o kterých jsem si myslel, že je pošlu do světa. Je to škoda. I v tomhle provedení, pokud by bylo na úskalí poukázáno ať už v návodu, nebo v nějakém odkaze na uskutečněnou stavbu, jde o pořád celkem zdařilou stavebnici.
No a protože bude výkolejka na provozním modulu, bylo nutno vyřešit její odklápění. Tohle stavebnice neřeší vůbec a já sám jsem se zatím moc daleko nedostal.
Požadavek byl vytvořit stejné ovládání, jako u výměny. Tedy pod středem koleje umístěné hyblo s brkem. Což se mi i povedlo.
Prostě jsem vyrobil kus koleje s výkolejkou a instalovaným mechanismem sklápění výkolejky pohybem brka kolmo na osu koleje. Bohužel je trajektorie pohybu sklopení výkolejky tak velká, že nasimulovat pohyb jednoduše táhlem se nepodařilo v plném rozsahu a výkolejka měla stejný nešvar, jako neupravená stavebnice.
Prostě pouhým taháním za raménko se nepoloží až na zem a zůstane zase trochu vztyčené a zavazí. Že to ale bylo zajímavé, i když nedostatečné řešení, můžete shlédnout z následujícího videa.
Nyní mám už výkolejku sestavenou novou a zabudovanou do koleje, žel zatím bez vyřešeného pohonu. To bude předmětem dalšího výzkumu. Mělo by být řešeno stejně jako mechanické ovládání výměn a vrat, které už znáte. Čili ani tento článek zatím nemohu uzavřít a dočkáte se tak jeho pokračování.