Přepravní oblouková bedna

Tak a je to tady. Překonali jsme strach, obavy, přehodnotili nashromážděnou teorii – několikráte, až nám nakonec stejně nezbylo nic jiného, než vstát a vzít do ruky pilu a jít dělat. Zkrátka když vidím v Pozořicích, jak se kolegové mordují s přepravními čely, ti odvážnější s polobednami, ve kterých jsou moduly stejně zase vešroubované, nebo jen vložené bez další fixace, rozhodl jsem se připomenout naše staré řešení, ale tentokrát v  zahnutém stavu.

Dalším motivačním prvkem k tomuto řešení je šperkovní obloukový modul zastávky Terezín u Čejče z dílny mistra Lubomíra, který nám Lubomír propůjčuje už po několikáté bez osobní účasti. Modul je z mnoha důvodů vzácný, a proto si jej nikdo z nás nechce vzít na odpovědnost, protože jej lze převážet pouze na zadním sedadle v autě a skladovat doma jen na samostatném místě. Modul totiž nemá žádné krytí.

Od posledního setkání v Násedlovicích tak padl černý Petr na mě. Kolegové asi tušili, že s tím něco udělám, tak mi ho nenápadně podstrčili. Mrkněme tedy na to, jak jsem se s tím popral.

Modul zastávky má standardní šířku 40 cm, poloměr 1000 mm a úhel 45 stupňů. Což je pro ruční výrobu bedny zcela nepodstatné.

Prostě jsem modul položil na plotnu OSB desky a obkreslil.

Při tomto je nutno mít promyšlené překládání spojů stěn a znát jejich tloušťku, dále musíte znát způsob fixace modulu v bedně a počítat s tloušťkou výstelky. To vše udává, o kolik se musí obrys namalovaného modulu zvětšit a až pak řezat.

Dále je nutno zvolit výšku. To je u hotového modulu celkem snadné. Horší to mám já u svých většinou ještě pořád nehotových modulů v bednách. Jinak u hotového stačí přidat nad nejvyšší objekt na modulu 3cm vnitřní světlosti. To nám udává spolu s tloušťkou dna a střechy celkovou výšku bedny. Já jsem tuhle konkrétní ustálil na 25 centimetrech celkové výšky.

Vyřízl jsem i s přesahy dno, střechu, zadní čelo a dveře. Na zkoušku jsem vložil modul a zkontroloval přesahy. Pokud to sedí, může se ztloukat.

Zvolil jsem srůstovou metodu lepením epoxidem za pomoci malých hřebíčků. Vrutů je minimum. Bočnice je 4mm břízová třívrstvá překližka. Pětka buk se na tento poloměr ohýbá už docela špatně. Mírně si lze vypomoci směrem let na dýze. V obchodě se vás při koupi plotny zpravidla zeptají, zdali chcete příčnou, nebo podélnou krycí dýhu. Ono je to celkem jedno. Spíš záleží na rozměrech plotny a zdali ohýbaný díl půjde délkově vyříznout kolmo na léta. U buku bych doporučil na takto ohnuté bočnici, aby dýha byla lety svisle. Já měl jen zbytek břízy, tak to mám vodorovně. Ale je to jen třívrstva, tak se s tím dalo popasovat bez jakékoliv přípravy např. navlhčením a předohnutím.

U rovných beden je práce snadná. Ztlučete komplet bednu i s dvířky, jen bez střechy. Pak se nainstaluje vnitřní výbava a vyladí se s modulem. Až je vše perfektní, bedna se zaklopí střechou. Tady to ale nešlo, protože jsem potřeboval bočnice natáhnout na již spasované dno i střechu. Začal jsem tedy vnější bočnicí a dovnitř instaloval zákluz z linolea a zadní fixační ovál vybroušený z dvaadvacítky překližky.

Pak jsem doplnil vnitřní bočnici. Linoleum a mirelon jsem vlepoval až po její instalaci. Šlo to tak tak, protože dosáhnout na konec takové bedny chce mít dlouhé ruce.

Okraje obou bočnic u dvířek jsem zdvojil. Na straně pantů jsem tyto zadlabal a zalepil epoxidem mezi bočnici a výztuhu. Na straně zámku jsem zadlabal hliníkovou kulisu z 3mm silné hliníkové destičky, z venku ještě prošroubované kovovým úhelníčkem.

Zámek je zbaběle koupený posuvný dveřní zatykač. Tradiční přezky použité na mých předešlých bednách by nešly zadlabat do tenké překližkové stěny. Musel jsem tedy použít tohle řešení.

Dále jsem uposlechl remcání kolegů nosících mé bedny, že bednové sklopné úchyty, které na nich mám, je řežou do rukou. To je způsobeno vahou beden s moduly, protože jsem zcela neprozřetelně umístil do jedné bedny dva moduly, což se ukázalo jako chyba. Jedna bedna – jeden modul je lepší. Rozměrově to vyjde jen o dvě tloušťky střechy více, takže stoh jedné dvoubedny oproti dvou jednobednám bude nižší jen o 24mm v případě použití 12mm silného materiálu na bedny. Ale vraťme se k úchytům. Prostě jsem je vypustil a místo nich vyřízl v zadním čele a ve dvířkách známý oválek.

Aby si bedna zachovala krytí, je hmatník zevnitř překryt vlepeným kastlíkem. Ten zadní může být v bedně napevno, pakliže to zástavba modulu umožňuje, ten přední musel na dvířka. Kdyby zůstal pod stropem v bedně, porážely by se o něj v tomto případě telegrafní sloupy při nandávání a vytahování modulu.

No a protože nad políčkem s obilím je dost místa, nainstaloval jsem pod strop bedny kastl na nohy. Ty tak budou vždy  s modulem a nestane se, že se zapomenou při výjezdním setkání doma. V zásadě lze říci, že na kastl pro nohy je třeba mít 25 mm světlého prostoru. Takže když dispozice modulu neumožňuje umořit výšku kastlu v rámci plánované světlosti prostoru pro modul, prostě se o těch 25 mm zvýší bedna. To už záleží na tom, zdali to chcete mít pohromadě a kolik máte místa při přepravě.

Modul do bedny zaklouzává delší stranou. Klouže po stěně a na konci ve zúžení je sevřen mezi dva pásy linolea podlepeného mirelonem. Tím se modul vycentruje na oválný výstupek, který jej v bedně fixuje proti pohybu.

Oválný výstupek je pak i na dveřích. Pásy linolea a mirelonu chrání modul před dotykem o stěnu bedny a tlumí nárazy a vibrace při přepravě.

Závěrem bych chtěl připomenout výhody takto zabalených modulů. Krom výtečné mechanické ochrany moduly netrpí prachem, pavučinami a domácím zvířectvem. Modul převážený na vozíku pod plachtou není přetěžován prudkými teplotními a vlhkostními změnami. Při přenášení z auta do budovy mu nevadí déšť. A v neposlední řadě lze v místě provozního setkání bedny využít jako nábytek, popřípadě úložný prostor pro uklizení přebytečného materiálu atd.

A to hlavní na úplný konec. Modul zcela zbalený pro přepravu vyndáte z bedny a postavíte na nohy do stavu určeného k zabudování do moduliště za cca 15 sekund (v případě použití našich magnetických nohou). Za stejnou dobu ho i zbouráte a zabalíte. A to bez použití nářadí, popřípadě smršťovací folie, kterou musíte neustále dokupovat a likvidovat.

 

článek o rovné přepravní bedně

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Jak na to, Moduly se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 komentáře u Přepravní oblouková bedna

  1. Petr Havlík napsal:

    Paráda. Jen bych se rád zeptal, jaké nářadí používáte, abych se přiučil. Děkuji.

  2. mirektt napsal:

    Nářadí? Myslíte pro výrobu bedny?
    Přímočará pila, vrtačka, horní frézka, vibrační, pásová a kotoučová stolní bruska, kladivo, šroubováky, truhlářské svěrky apod.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *