Přehled lokomotiv na trati č. 255

Přehled provozovaných lokomotiv na trati č. 255 potažmo 256 a 257, jenž se nám staly předlohou projektu…

Těžko by se asi hledala větší ikona tratě než stroj T466.0. zvaný „Pielstick“ pojmenovaný dle výrobce licenčního motoru… ale půjdeme pěkně od začátku…nejdřív trochou historie…

Trať Zaječí – Čejč – Hodonín (Lokalbahn Saitz – Czeicz – Göding)

Lokomotiva Nr. II CZEICZ z trati Zaječí – Čejč – Hodonín

Dne 21. srpna 1896 získal koncesi pro výstavbu a provoz trati Dr. Karel von Offerman, firma LINDHEIM & CO a pan Carl Ströhler z Berlína. Na počátku činil jejich akciový kapitál 5 218 000 korun a stavba byla pro osobní i nákladní dopravu otevřena dne 16. května 1897. Provozovatelem se na této spojovací dráze stala KFNB, jejíž dvě větve lokálka, vedoucím vinným krajem, spojila. Využívána byla, stejně jako většina lokálek v této úrodné oblasti, k

sezónnímu svozu cukrové řepy do místních cukrovarů. Celoročně pak sloužila k přepravě hnědého uhlí.

Lokomotiva řady 97 u KkStb a u ČSD 310.0 přezdívka též Kafemlejnek

Od roku 1897 sloužily na trati 3 lokomotivy od výrobce Krauss z Linceu KkStB byly číselně označeny jako 564.01, 564.02, 564.03 a 97.253.

Po 1. světové válce byly stroje přeznačeny na 313.501, 313.502 a 313.503, respektive 310.253.

 

 

 

 

 

Trať Čejč – Uhřice u Kyjova – Ždánice (Lokalbahn – Czeicz – Steinitz)

Dne 24.července 1908 získali výše jmenovaní, Dr. Karel von Offerman, firma LINDHEIM & CO a pan Carl Ströhler z Berlína, koncesi na stavbu odbočné dráhy z Čejče do Ždánic. Pro nákladní dopravu byla trať otevřena dne 15. září 1908, vlastníkem a provozovatelem se na ní stala společnost Místní dráha Čejč – Ždánice. O rok později, dne 6. února 1909, byla otevřena i pro osobní dopravu. K zestátnění této trati ze strany ČSD došlo 1. ledna 1925. Vzhledem k neuspokojivé rentabilitě trati byla osobní doprava zastavena k 24. květnu 1998. Nákladní doprava je v současné době provozována pouze v úseku Čejč – Uhřice u Kyjova a to jen proto, že v Uhřicích u Kyjova se nacházejí rozsáhlá ložiska kvalitní ropy (používá se na výrobu léčiv). Zbývající část trati vedoucí do Ždánic byla v roce 2003 zrušena.

Trať Mutěnice – Kyjov

Vlastníkem a budovatelem této trati se stala firma Brněnská společnost místních drah, zabývající se převážně budováním tramvajových drah. Samotný provoz na této trati zajišťovala společnost KFNB (od 1. ledna 1907 státní KkStB). Přeprava byla zahájena dne 2. června 1900. Vznikem Československa, 28. října 1918, přechází síť KkStB na našem území na nově vytvořené ČSD. Tímto dnem se změnil i provozovatel na této trati. Vlastníkem byla až do zestátnění roku 1930 Brněnská společnost místních drah. Prvními stroji na trati Mutěnice – Kyjov byly lokomotivy číslo 310.131 a 310.132. Vzhledem k hojnému výskytu nalezišť hnědého uhlí převážně u obcí Ratíškovice, Dubňany a Svatobořice byla trať ve větší míře využívána právě k jeho přepravě. V letní sezóně pak byla využívána k přepravě cukrové řepy do okolních cukrovarů. Svého času byly v konečné stanici této tratě – v městě Kyjově – dvě nádraží vzdálené asi 2 km. Jedno bylo koncové, patřilo již zmíněné Brněnské společnosti místních drah a druhé leželo na vlárské trati a vlastníkem byl StEG. Tento stav trval až do roku 1923. Od změny jízdního řádu 2004/2005 byla na této trati zastavena osobní doprava. V současné době se trať pomalu mění na cyklostezku.

K historickému přehledu o těchto tratích to myslím stačí…

 

Vývoj dalších parních strojů časovou řadou…

Lokomotiva řady 354.0 „všudybylka“

Následníci po stařičkých lokomotivách řady 310 byla lokomotiva řady 354.

Výrobce: St.E.G., Škoda Plzeň, Breitfeld Daněk, Českomoravská-Kolben
Charakteristika: 2´ C 1´ p2t
Rok výroby: 1917
Období provozu u ČSD: 1918 – 1978
Hmotnost (služební): 81,4 až 84,8 tun.

Více o této lokomotivě naleznete zde.

 

Lokomotiva 434.2

Další generační náhradou byly lokomotivy řad 434.2 a 524.1.

Výrobce: Škoda, ČSD dílny Nymburk, Louny a Plzeň
Charakteristika: 1´ D p2
Rok výroby: 1924
Období provozu u ČSD: 1924 – 1980
Hmotnost (služební): 69,5 tun

více o této lokomotivě naleznete zde.

 

 

 

Lokomotiva řady 542.13

Lokomotiva 524.13.

Výrobce: První českomoravská továrna na stroje, Škoda, ČKD
Charakteristika: 1´ E 1´ m2t, 1´ E 1´ p2t
Rok výroby: 1926
Období provozu u ČSD: 1923 – 1980
Hmotnost (služební): 88 až 99,7 tun

Více o této lokomotivě naleznete zde.

 

 

Lokomotiva 433.0

Lokomotiva 433.0

Výrobce: ČKD
Charakteristika: 1´ D 1´ p2t
Rok výroby: 1948
Období provozu u ČSD: 1948 – 1980
Hmotnost (služební): 73,7 tun

Více o této lokomotivě naleznete zde.

V Hodoníně byly v té době, byť jen po jednom až dvou kusech, provozovány lokomotivy řad 354.1, 433.0 či 524.13. Ty bývaly nasazovány na staniční zálohy v Hodoníně i Rohatci, vozily Mn vlaky do Zaječí, Ždánic a Starého Města.

S nástupem motorové trakce v podobě T444.0 a T444.1 již pouze zálohovaly v osobní dopravě do Zaječí a Holíče.

 

Konec éry parních strojů….

Nástup lokomotiv s hydraulickým přenosem výkonu T444.0 v roce 1962 a posléze i T444.1 v roce 1963, jenž měla i parní vytápění, započal vytlačování parních lokomotiv na této trati.Tyto lokomotivy zde sloužily sotva deset let a hned byly vytlačeny silnější řadou v podobě T466.0. Lokomotivy se přesunuly do staničních záloh nebo na vlečky v okolí.

Více o lokomotivách T444 naleznete zde.

 

 

Éra lokomotiv řady T466.0 „pielstick“

Pro osobní i nákladní dopravu na vedlejších tratích s menší únosností, ale větší trakční náročností, byla v n. p. Turčianske strojárne Martin vyvíjena motorová lokomotiva řady T 466.0. Prototyp byl postaven v roce 1971, koncem roku 1973 přišla ověřovací série a záhy začala výroba první dvacetikusové série. Domovem prvních lokomotiv z této série byla Strojová stanice Hodonín lokomotivního depa Břeclav, která od ledna do března 1974 dostala zbrusu nové lokomotivy T 466.0007 až 010. Elegantní, modře zbarvené „pielsticky“, položily základ pozdější nosné řadě motorových lokomotiv v Hodoníně. Jednalo se především o stroje inventárních čísel T 466.0007, 008, 009, 010 a 137. Letmo pak 138, 139, 141.

Více o lokomotivách řady T 466.0 naleznete zde.

 

 

T466.2 alias „kocour“ nebo „malý čmelák“

Pro dokončení přechodu z parní na motorovou trakci byla v ČKD Praha od roku 1977 vyráběna nová řada T 466.2. Svými parametry se blížila řadě T 466.0, oproti níž byla jednodušší a spolehlivější. Oproti tomu neměla vytápěcí zařízení a vyznačovala se velmi omezeným výhledem. V 90. letech docházelo na mnoha místech ke generačním náhradám právě mezi těmito řadami.

Posledním následníkem byly tedy lokomotivy řady T466.2 nově 742, které zpečetily osud pielsticků a odsoudili je na přestavbu na řadu 714. Ale to už se dostáváme na okraj našeho schváleného období…

Více o řadě T466.2 naleznete zde.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Trať 255 a okolní tratě, Vozidla se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

One Response to Přehled lokomotiv na trati č. 255

  1. Alexej Drhlík napsal:

    První parní vozy na trati Čejč – Ždánice byly 3-osé „Komárky“ z Královopolské Brno. Třistadesítky si zapůjčovali na posílení provozu v době řepné sezony…
    (viz. Svět eleznice č. 3(55) ze srpna 2015.

Komentáře nejsou povoleny.