Kocour Tillig – digitální rekonstrukce

Tato lokomotivní řada je moje srdeční záležitost. Mezi členy klubu se nám sešly různé verze modelu od obou výrobců ve velikosti TT. Měl jsem tedy před nákupem možnost porovnání a přiznávám, že se mi více líbí verze od firmy Tillig. I na tomto modelu jsou chyby, ale tvarově a hlavně kvalitou povrchové úpravy verzi od MTB předčí. Model mám zatím ve dvou kusech, ale plánuji ještě nákup dalších, pokud bude ta šance.

Ještě jako student jsem na této řadě prováděl údržbu v rámci elektro praxí. Obzvláště nezapomenutelné kouzlo měly začisťovací práce na čerstvě soustruženém komutátoru u trakčáků. :-) Byla to parádní průprava pro modeláře v trpělivosti a pečlivosti. Pro tyhle krásné vzpomínky jsem chtěl digitalizační sadu pro tuto lokomotivu trochu vyšperkovat. Přidal jsem proto ovládání osvětlení stanoviště. S ohledem na použité rozhraní Next18, které neposkytuje dostatečný počet funkcí, jsem ale musel jít cestou kompromisu! Možných úprav zapojení bylo více, tak jsem zavolal svému strýci, dlouholetému strojvedoucímu, a vše jsem s ním konzultoval. Poté jsem se rozhodl pro řešení s vazbou na ovládání reflektoru. Celé to funguje tak, že ovládání osvětlení kabiny je možné jen v režimu „POSUN/OBSAZENÉ VOZIDLO (ČSD i ČD)“, kdy není potřeba ovládat dálkový reflektor a jeho výstup tak slouží pro ovládání osvětlení kabiny. Mimo tento režim (ovládaný funkcí F3) lze reflektor volně ovládat a je směrově závislý, shodně jako u všech předchozích projektů.

Obrázek 1: Detail digitalizační sady
Obrázek 2: Detail osvětlení kabiny

Sadu jsem opět pojal jako plnohodnotnou náhradu původní elektroniky, kdy není nutné nic řezat, brousit, frézovat… jen se vymění kus za kus. Z nářadí stačí mít k dispozici páječku, pinzetu a hodinářské šroubováky na rozborku. Zástavbu sady do modelu by měl zvládnout i zručnější začátečník. Ozvučení modelu je samozřejmě také shodné. Sám mám ozvučený kus v tovární „kamufláži“ zvukovým projektem od Jacka s nádherným hvízdáním turba. Když zapnete režim „pod zatěží“ při rozjezdu se soupravou za zády, tak je to opravdový koncert. Udělal jsem i provedení se studenou bílou pro moderní epochu ČD s LED svítilnami, protože někteří naši členové provozují i moderní epochy. Ovládání a mapování funkcí světel je prakticky shodné s předchozími sadami, jen s výše zmíněnou výjimkou ohledně osvětlení stanoviště.

Pozn. Předem se omlouvám, že fotky postupu budou z více modelů a barevných mutací, jelikož jsem je pořizoval postupně při digitalizaci jednotlivých kusů až pro potřeby článku. Mám alespoň jistotu, že to pasuje všude! :-)

Nebudu popisovat, jak jsem postupoval při vývoji sady a výrobě, ale přejdeme k vlastní instalaci.

Rozebrání modelu

První fází je nutná demontáž karosérie modelu. Výrobce má přesný postup uvedený v návodu. Prakticky je nutné nejprve zespoda odejmout výlisek palivové nádrže, který kryje packy vlastní karosérie. Sám plastový výlisek je uchycený pomocí čtveřici plastových pacek, které jsou po dvojicích na stranách u obou podvozků. K jejímu vyjmutí stačí jednoduše a jemně zatáhnout směrem od pojezdu. Packy jsou opravdu jemné! Je vhodné nic nepáčit a hlavně ne silou. Chce to jen trpělivost!

Po demontáži výlisku nádrže jsou již přístupné packy uchycení karosérie. Detail je na obrázku 3. Já jsem před dalším postupem položil model na záda na tlustý molitan, abych nepoškodil antény a houkačky.

Obrázek 3: Detail uchycení karosérie na pojezdu

Někdo pro demontáž možná použije hodinářský plochý šroubovák, ale mě se daleko víc osvědčila ocelová pinzeta 1PK-112T (Univerzalni-pinzeta-proskit-1pk-112t). Tu jsem jemně rozehnul, aby měla vhodnou rozteč hrotů. Poté jsem s ní stlačil dvojici plastových pacek a současně jí zatlačil směrem dolů a pojezd jsem táhl jemně k sobě nahoru, aby karosérie zůstala na stole v molitanu. Není to zrovna easy job. Je potřeba vyvinout trošku sílu, až jsem měl u první lokomotivy pocit, že dělám něco špatně. Vše je však zapasované velmi natěsno a proto jde rozborka trochu hůř. V tuhle chvíli ale již končí jakékoliv použití síly! Při dalším sundavání dávejte velký pozor. S ohledem na konstrukci stínítek pozičních svítilen dochází různě k zaseknutí karosérie o desku elektroniky a přečnívající LED diody. Není třeba házet flintu do žita, jen je potřeba být trpělivý. Jemně střídavě naklápějte karosérii tak, až půjde snadno dolů. Je to trochu jako ježek v kleci. :-)

Obrázek 4: Fotografie pojezdu s originální a novou elektronikou

Po sundání karosérie je již možný přístup k pojezdu a k originální desce elektroniky.

Demontáž původní elektroniky

Prvním krokem je odpájení všech šesti vodičů (dvě krajní dvojice jsou od podvozků s přívodem DCC a jedna prostřední dvojice je od motoru).

Zde bych upozornil na některé detaily výroby firmy Tillig u různých verzí, které jsem zatím pozoroval.

Rozdílná kvalita izolace vodičů
U různých sérií tohoto modelu je rozdílná kvalita izolace vodičů. U první vydané verze ČSD v tovární „kamufláži“ je má zkušenost taková, že izolace vodičů byla opravdu špatná! Konce vodičů měly izolaci prodřenou už z výroby v místě stisku pinzety. Naopak u verze T448 z limitky byla kvalita vodičů výborná a ani při opětovném pájení nebyl problém a izolace držela krásně. Proto si vodiče prohlédněte už při rozebírání modelu a nespoléhejte na celistvost izolace! Případné poškození a zkrat na součástky na nové desce za to nestojí!

Omezená izolace mosazných plechů motoru
Výrobce u tohoto modelu provedl jen zjednodušeně izolaci mezi horním přívodním mosazným plechem komutátoru motoru v místě pájeného spoje s vodičem směrem k desce elektroniky a kovovým odlitkem šasí. Na šasí je ze spodní strany nalepena jedna vrstva izolační pásky! Ve svých modelech jsem zjistil, že se vlivem pružnosti přívodu v tomto místě kovové šasí o plech otírá. S ohledem na vibrace motoru, pružnost plechu a možnost prodření jsem pro klid v duši přidal ještě jednu vrstvu pásky. A totéž opatření doporučuji i ostatním.

Po odpájení vodičů je dalším krokem demontáž originální desky z pojezdu. Deska plošného spoje je upevněná pomocí dvojice šroubků. Ty je důležité neztratit, budou ještě potřeba. :-) Originální desku jsem po demontáži uložil do šuplíku na součástky, či pro strýčka Příhodu..

Obrázek 5 : Detail umístění reproduktoru na pojezdu

Instalace nové elektroniky

Před dalším postupem instalace je nyní vhodné se zastavit a připevnit reproduktor na výrobcem definované místo. Vše je vidět na obrázku 5. Já jsem v tomto případě použil reproduktor Zimo. Digitalizační sada počítá s originálním umístěním. Při tomto umístění není nutné pájet vodiče k reproduktoru. U reproduktorů Zimo stačí vhodně přihnout přívodní plíšky reproduktoru, aby dosedaly na obdélníkové plošky s nápisem „REPRO“.

U ještě nepřipevněné sady jsem osadil dekodér. Použil jsem zvukový Zimo se zvuky od Jacka. Je samozřejmě možné použít i jiný dekodér s Next18. Pro využití všech funkcí doporučuji použít značku Zimo, kde je možné pokročilé mapování funkcí. U ostatních výrobců lze při standardu NMRA dosáhnout jen omezených výsledků.

Obrázek 6: Detail usazení zvukového dekodéru Zimo

Po zástavbě reproduktoru a osazení dekodéru na místo je možné přikročit v upevnění desky elektroniky k pojezdu. Její upevnění je opět shodné s originálem a použijí se i originální šroubky. Před utažením pomocí šroubků je nutné zkontrolovat, zda destičky čelního osvětlení jsou ve svých drážkách v ochozu, zda plíšky reproduktoru dosedají na příslušné plošky a zda není pod hlavní deskou zapomenutý přiskřípnutý vodič. Poté je možné přitažení k pojezdu pomocí šroubků. Drobná prohnutí desky, například v místě reproduktoru, souvisí s tuhostí desky při dané tloušťce materiálu. Není to vada. Sada by měla pasovat bez nutnosti použití síly. Detail upevněné digitalizační sady na pojezdu je na obrázku 7.

Obrázek 7: Detail připevněné digitalizační sady na pojezdu

Nyní je čas opět připájet příslušné vodiče na příslušné plošky. Pozice plošek na horní straně desky přibližně koresponduje s umístěním na originální desce elektroniky výrobce modelu. Plošky pro přívod k motoru jsou už tradičně kulaté pro lepší rozlišení účelu. Po připájení zkontrolujte důkladně izolaci vodičů! Při umístění přebývající část vodiče s poškozenou izolací na desku může dojít ke zkratu o součástky a může tak dojít k nevratnému poškození elektroniky i dekodéru! Je vhodné raději dvakrát vše zkontrolovat, že nedošlo k poškození izolace například při pájení nebo manipulací s pinzetou. Shodně s originálním provedením se vodiče musí uložit do drážek v pojezdu, aby nebyl problém s nasazením karosérie a nic nezavazelo. Přebývající délky vodičů se uloží shodně s originálním provedením. Detail provedení je vidět na obrázku 4.

Tím je vlastně instalace u konce. Před vlastním zaklopením karosérie doporučuji naprogramovat příslušné CV a zkontrolovat všechny funkce. Seznam všech CV a jejich hodnot pro jednotlivé značky a typy dekodéru je v příloze návodu v přehledných tabulkách. Také je ještě vhodné párkrát modelem popojet oběma směry pro ověření řádného připojení motoru.

Pokud všechny testy dopadly kladně, pak je možné zaklopit zpět karosérii. Zde opět důrazně doporučuji postupovat opravdu opatrně, aby nedošlo k utržení LED, které jsou velmi exponované. Postup bude opět shodný s tím při rozebírání. Je nutné karosérií drobně „houpat a kolébat“, aby vše zaskočilo. Karosérie obsahuje clonky a světlovody a ty rády zachytávají za exponované LEDky reflektorů. Je nutná trpělivost, ne hrubá síla! Když je karosérie zpět zacvaknutá na svém místě, tak je vhodné zkontrolovat, že všude dosedá na ochoz pojezdu. Následně je možné osadit zpět palivovou nádrž a model je připravený k provozu.

Obrázek 8: Model osazený digitalizační sadou

Po měsíčních provozních testech jsem s provedením spokojený. Je to snad první model elektroniky, kde to vyšlo na poprvé a bez několikerých revizí. Mým cílem je postupně upravit všechny svoje lokomotivy ze sbírky, aby svítily trochu rozumně a nedělaly u nás na modulišti ostudu.

Aktuální projektem je elektronika pro V60 od firmy Tillig (ZZN limitka Strupp), která jednou bude obsluhovat moji vlečku se silem. Prototyp už se prohání po okruhu, takže článek bude snad již s říjnovým datem. :-)

Pokud by měl někdo o tuto sadu pro Tillig T466.2/T448 zájem, tak jejím výhradním distributorem bude opět e-shop TT-Modelář:
Digitalizační sada T466.2 – Teplá bílá
Digitalizační sada T466.2 – Studená bílá (moderní epocha)
V prodeji by se měla objevit koncem září 2019 s ohledem na moji současnou zdravotní indispozici, která brzdí moje výrobní kapacity.

Příspěvek byl publikován v rubrice Elektronika, Jak na to, Vozidla. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

5 Responses to Kocour Tillig – digitální rekonstrukce

  1. Petr Hemerka napsal:

    hezké, opravdu krása – dočetl jsem do konce a to už je něco.
    asi dobrý oddíl (Moduly Brno)

  2. Petr Jahoda napsal:

    Moc povedené :) Co mě u 742 Tillig mrzelo, že nejdou spínak zvlášť konce. Je to na tomto DPS vyřešené? Děkuji

  3. Martin Černý napsal:

    Ano, dokonce můžete klidně mít zapnuté i jen koncové návěsti s tím, že jsou směrově závislé (svítí dle směru pohybu modelu). Takto je to u všech sad, které vyrábím. Toto nastavení je vyzkoušené pro dekodéry od Zimo (mají lepší možnosti mapování), kde lze dosáhnout i nastavení pro zavěšený postrk a nebo například pro „trvale“ spojené dvojče. V návodu je na konci několik tabulek pro možná nastavení (Kuehn, Zimo) včetně všech CV i pro zvukové dekodéry se zvukovými projekty od Jacka. Manuál je k nahlédnutí na webu TT-Modelář.

  4. Aneta J. napsal:

    Jde na dps nainstalovat digitální spřáhlo nebo jsou potřeba úpravy jako na původní dps ? Děkuji Anet

  5. Martin Černý napsal:

    Na desce není se zapojením digitálního spřáhla počítáno. Je to z důvodu malého počtu funkčních výstupů u rozhraní Next18. Prioritou při vývoji byla modelovost osvětlení s ohledem na náš modulový provoz. Neznám přesně způsob Vaší úpravy originálního plošného spoje (digibipolár, mosfet…), takže Vám nejsem schopný říct, jestli taková možnost bude i na mojí desce. Napiště případně víc informací, nebo mi napište na email.

    Obecná poznámka ke spřáhlům: Jelikož už jsem měl tu čest vidět různé fotky zapojení na internetu, tak bych všechny kutili obecně důrazně upozornil, že při zapojování indukčnosti je naprosto nutné zapojení vhodné antiparalelní diody (případně bipolárního transilu) ke každé cívce! V opačném případě hrozí nevratné poškození dekodérů přepětím!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *