Dílna 11

Spřáhloměrka

Provozní zkušenosti, ale i konstrukce stavěných vozidel, náročná na přesnost, nás přiměla vymyslet spřáhloměrku, o které bude řeč.

I když do většiny vozidel primárně montujeme kinematiky PEHO, nebo na ně přecházíme, jejich dřevěná měrka řešící pouze výšku šachty nad temenem kolejnice (dále TK) nám nestačila. Chtěli jsme něco víc. Chtěli jsme udělátko, které pořeší všechny polohové parametry spřáhla v klidové poloze. Tzn. výšku otvoru spřáhla v šachtě nad TK. Tím lze kontrolovat všechny šachty kinematik určených pro spřáhlo Tillig/Kuehn. Dále by měla měrka kontrolovat správnou polohu šachty vůči nárazníkům. Pomocí měrky by se měla na vozidlo dát osadit do správné polohy i celá kinematika. A v neposlední řadě by se pomocí měrky měly dát kontrolovat vozidla před společným provozem.

Za tímto účelem vznikl tento tvarově členitý nástroj. Dá se, stejně jako „PEHO prkénko“, vsadit mezi kolejnice. Zde ale veškerá podobnost končí. Rozměrově měrka vychází z normy NEM. Zohledňuje veškeré parametry polohy spřáhlové šachty ve střední poloze. Dále se s ní dá ověřit poloha spřáhla na kontrolovaném voze. Nejen výška, či vystředění, ale i poloha vůči nárazníkům. To je důležité kontrolovat zejména u domácích staveb vozidel a malosériových výrobků. V neposlední řadě může dojít též k nesouosé stavbě vozidla, spřáhloměrkou lze kinematiku vždy ustavit na střed koleje.

Osobně netuším, jak která kinematika jakého výrobce splňuje normu. Výsuv šachty při vychýlení do strany by měl odpovídat normě. Je ale vhodné to ověřit vždy na konkrétním kusu a případnou zástavbu kinematiky do vozidla tomu uzpůsobit. Spřáhloměrka udává polohu šachty vůči nárazníkům dle normy. Případné tolerance v konkrétní kinematice samozřejmě nezohledňuje. Jde o eliminaci kolize nárazníků spřažených vozidel projíždějících oblouky a proti oblouky. To bývá největší kámen úrazu podomácku instalovaných kinematik.

Dále výšku šachty nad TK ovlivňuje průměr dvojkolí. Někdy záměnou dvojkolí omylem změníme jejich průměr. Tím se změní i celková výška vozidla. Je třeba si uvědomit, že konstrukce vozidla je většinou navržena na nějaký průměr dvojkolí. Pokud výrobce nezvolil přesný průměr a na trhu je vhodnější s přesnějším přepočtem průměru, může se výměnou dvojkolí rozhodit výška šachty a nárazníků nad TK. Vozidlo se tak stane nekompatibilní pro spřahování s jinými vozidly. U stavebnic vozidel je dobré si toto ohlídat předem a konstrukci podvozku tomu eventuálně uzpůsobit. I s tímhle může spřáhloměrka pomoci.

Spřáhloměrka je pro velikosti TT. Má proto velmi jemné tvarové detaily. Je to přesný jemný měřící nástroj a proto je s ní nutno zacházet šetrně. Může se snadno poškodit.

Ještě ke kinematikám v modulovém provozu. Ať už jde o jakýkoli poloměr oblouku staniční, nebo širé tratě, zpravidla vždy je nejmenším pojížděným poloměrem na modulišti výhybka. Nikoli tedy modulové normy, ale výhybky udávají minimální poloměr. Pro TT to znamená použití kinematik až na výjimky vždy, hovoříme-li o jízdě nárazník na nárazník.

Na závěr bych ještě v souvislosti s kinematikami popsal jeden jediný případ, kdy nám v minulosti došlo k vyšinutí a vybočení vagonu vlivem přetažených kinematik, kvůli kterému se modulové provozy používání kinematik brání. U nás šlo o svoz souprav do skryťáků, kdy se hned za lokomotivu dostal vůz lehké konstrukce z krátkým rozvorem, přivěšený na začátek dlouhého vlaku. Jinou negativní zkušenost s tímto jevem nemáme. Tedy u nás v modulové TT na lokální trati s krátkými vlaky kinematiky používat rozhodně budeme. A spřáhloměrka je proto nezbytnost a její kontrolní prvky umožňují i kontrolu osazených spřáhel u vozidel ať už s kinematikami, nebo bez nich.

Příspěvek byl publikován v rubrice Jak na to se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *