Dílna 10

Ohýbačka leptů

Vzhledem k velkému počtu členů našeho klubu, kteří stavíme vozidla  ze stavebnic, jsme se rozhodli navrhnout a nechat si vyrobit vlastní ohýbačku leptů.  Komerčně dostupné ohýbačky ne zcela vyhovovaly našim potřebám, a ty co se alespoň blížily, byly zase šíleně drahé.

Proto bylo jen otázkou času, kdy se při dlouhých večerních debatách ať už v Pozořicích, Slunečnici, nebo klubovém vlákně na skajpu někdo vytasí s nápadem vyrobit si konečně vlastní. Nuže, stalo se.

Nemělo smysl vymýšlet vymyšlené. Jednoduše jsme vycházeli ze zkušeností a z dostupných ohýbaček. Pak stačilo jen vyhodnotit naše potřeby, s frézařem zkonzultovat vyrobitelnost a reprodukovatelnost a odklepnout finální návrh.
Ten je nyní uložen v jedné CNC fréze u jednoho velmi šikovného pána, připraven kdykoliv vyplivnout další kousky dle potřeby.

No, co nás k tomu vedlo.
Běžných a cenově dostupných ohýbaček je dnes hafo. Těch menších i za příznivé ceny. Některé přikrášlené eloxem, aby „vypadaly“, jiné zase s různými vychytávkami a doplňky, jako např. zkružovacími žlábky a pod.

Řekli jsme si, že nepotřebujeme ohýbat tvrdé kovy. Volba materiálu tedy padla na hliník. Dále nepotřebujeme profesionálně pěkný výrobek, takže elox jsme vynechali, byť povrch jakkoli zušlechťuje a činí jej tvrdším.

Zaměřili jsme se zaprvé na univerzálnost, takže naše ohýbačka připomíná spoustu těch běžně dostupných na trhu.

Ono jinak to vlastně ani vyrobit nejde, že?

Za druhé jsme věděli, že chceme dlouhou ohýbačku. Někteří z nás už nějaký ten rychlíkáč z mosazi stavěli a sem tam se to může hodit. Třeba i u Třmínkovy popelové jámy a podobných stavebnic. A krom toho cena dlouhánů na trhu, no raději „no koment“.
No a za třetí jsme chtěli něco navíc. Něco, co nemá zatím nikdo, alespoň běžně ne. A přitom je to tak logické a nutné. Proto jsme do její univerzálnosti implementovali vychytávku.
Je jím oblý okraj pro ohýbání dlouhých střech a okrajů spodků vozů a vlastně většiny oblin. Jasně, oblé ohyby se dají realizovat všelijak pomocí různých zakulacených hran a trubek. No ale když už navrhujete vlastní ohýbačku, proč jí neudělat jednu stranu se zaoblenými hranami.

A když už, tak rovnou se dvěma poloměry.

No a aby bylo dílo dokonalé, tak s možností otočit přítlačnou desku, aby ohýbaný díl šel v ohýbačce sevřít.

Spolu s běžnými výstupky a okraji jde o poměrně univerzální nástroj, který nahradí malou ohýbačku a zastane v dílně veškeré ohýbací práce.

Měli jsme tendence implementovat do nástroje i prvky zkružovačky a podobných pomůcek, ale šlo by o značnou výrobní komplikaci a neudrželi bysme ani rozumnou cenu, ani snadnou reprodukovatelnost.

Kupříkladu já zkružovačku vlastním, ale ještě jsem ji nepoužil.

Další nástroje, jako například ohýbačka madel, je velmi užitečný nástroj, ale do ohýbačky leptů by rozumně implementovat nešla.

Krom toho je samostatně celkem levná a dostupná. Až na materiál, ze kterého je vyrobena. Ta moje je z hliníku a já osobně před leptanými madly dávám přednost jejich nahrazení ocelovými strunami, jejichž ohýbáním hliník trpí.

Ohýbačka leptů je celoklubový projekt, na jejímž vývoji se podílela většina z nás a máme ji vlastně všichni. Je to výtečný pomocník, který v této konfiguraci na trhu myslím doposud není.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Jak na to se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 komentáře u Dílna 10

  1. Pavel Fort napsal:

    Cena prosim?

  2. mirektt napsal:

    Komerční výrobu obýbaček leptů v plánu nemáme. Do klubu jsme si však nechali vyrobit několik kousků navíc, když tak se domluvíme soukromě.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *